Rugiové byli germánský kmen z doby římské říše.[1]

Sídla Rugiů: Rogaland, Pomořansko (od 1. století), Rugiland (5. století); Rujána (nejisté datum)

Nejprve je jasně zaznamenal Tacitus ve svém díle Germánia, kde dostali název Rugii a jejich sídla umístil poblíž jižního pobřeží Baltského moře. O několik století později byli považováni za jeden z „gótských“ nebo „skytských“ národů, které se nacházely v oblasti středního Dunaje. Stejně jako několik dalších gótských národů tam pravděpodobně dorazili do oblasti jako spojenci či vazalové Attily, kde zůstali až do jeho smrti v roce 453. Po porážce Hunů na řece v Nedao v roce 454 se usadili v dnešním Dolním Rakousku. V roce 487 dobyl Rugiland Odoaker. Později se někteří Rugiové připojili k Ostrogótům, když král Theodorich Veliký vtrhl do Itálie.

Baltští Rugiové, o kterých se zmínil Tacitus, pravděpodobně souvisejí s lidmi známých jako Rutikleioi a s místem známým jako Rougion, které ve druhém století zmínil Ptolemaios. Obě tato jména jsou spojena s pobřežním ostrovem, který dnes nese název Rujána. Byli také spojováni s Ulmerugi zmíněnými v 6. století Jordanem, jako lidi, kteří žili na pobřeží Baltského moře poblíž Visly dlouho před ním. V obtížně interpretovatelné pasáži Jordanes také zmínil Rugie žijící ve Skandinávii ve své době, poblíž Dánů a Suedů.

Na základě jejich jména a zprávách o gótském původu publikovaných Jordanem se spekulovalo, že Rugiové původně migrovali z jihozápadního Norska do Pomořanska kolem roku 100 našeho letopočtu a odtud do údolí Dunaje. Název Ulmerugi byl interpretován jako Holmrygir známý z mnohem pozdějších staroseverských textů. Rugiové byli také spojováni s Rygiry z Rogalandu v Norsku. Všechna tato jména zjevně sdílejí etymologický původ.

Název Rugiové se i po 6. století používal k označení slovanských národů, včetně Rusů.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BJORNLIE, Shane. The Oxford Dictionary of Late Antiquity. Redakce Nicholson Oliver. [s.l.]: Oxford University Press, 2018. ISBN 9780191744457. Kapitola Rugians. (anglicky) 
  2. STEINACHER, Roland. Neglected Barbarians. Redakce Curta Florin. [s.l.]: ISD, 2010. Dostupné online. ISBN 9782503531250. Kapitola The Herules: Fragments of a History. (anglicky)  pp.43-44.

Externí odkazyEditovat