Rudolf Isbary
Rudolf von Isbary (14. listopadu 1827 Lipsko[1] – 9. července 1892 Vídeň[1][2][3]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a prezident Obchodní a živnostenské komory ve Vídni.
| Rudolf Isbary | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1880 | |
| Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1889 – 1892 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub levice, Klub liberálů – staroněmci) |
| Narození | 14. listopadu 1827 Lipsko .svg){kind=small} Saské království |
| Úmrtí | 9. července 1892 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Narodil se v Lipsku, kde získal vzdělání. Roku 1844 se přestěhoval do Vídně, kde do roku 1849 pracoval v exportní firmě. Od roku 1849 působil jako samostatný kupec. V roce 1856 převzal společně s tchánem Karlem Hlawatschem textilní továrnu. Pak získal i textilku v západočeských Kraslicích. Jeho podnikání prodělalo značnou expanzi a textilní výroby ovládly americký trh. Už v roce 1860 zřídil pobočku v New Yorku. Po vystoupení Karla Hlawatsche vedl Isbary firmu se svými syny Rudolfem a Victorem.[1][3]
Byl veřejně a politicky aktivní. V roce 1861 se stal náhradníkem Obchodní a živnostenské komory ve Vídni, roku 1866 řádným členem, roku 1872 jejím viceprezidentem a roku 1883 prezidentem vídeňské Obchodní a živnostenské komory (místo Johanna Gögla). V letech 1865–1874 byl kromě toho přísedícím obchodního soudu. V roce 1873 obdržel titul císařského rady. Roku 1880 se stal kurátorem c. k. rakouského muzea pro umění a průmysl. V roce 1880 založil poradnu pro rakouský export. Od roku 1880 byl až do jejího zestátnění členem správní rady Dráhy císařovny Alžběty a od roku 1873 zasedal ve správní radě Eskomptní společnosti.[1][3]
Od roku 1861,[3] podle jiného zdroje od roku 1862,[1] zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu.
Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii obchodních a živnostenských komor v Dolních Rakousích, obvod Vídeň. Mandát tu obhájil ve volbách roku 1879.[4] Rezignaci oznámil na schůzi 30. listopadu 1880.[5] V roce 1873 se uvádí jako Rudolf F. Isbary, cisařský rada, viceprezident dolnorakouské obchodní a živnostenské komory a majitel továrny, bytem Vídeň.[6]
V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval staroněmecké křídlo.[7] V roce 1878 zasedal v staroněmeckém poslaneckém Klubu levice.[8] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[9] V říjnu 1879 byl na Říšské radě členem staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[10]
V lednu 1889 se stal doživotním členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady). I v ní se přiklonil k Ústavní straně.[1][3]
Zemřel ve své vile ve vídeňském Hütteldorfu v červenci 1892 na zápal plic.[3] Pohřeb se konal v evangelickém kostele na Gumpendorferstrasse.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Isbary, Rudolf Friedrich Ernst (1827-1892), Industrieller, s. 43. (německy)
- ↑ a b Rudolph Isbary. Neue Freie Presse. Červenec 1892, čís. 10013, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Rudolph Isbary. Neue Freie Presse. Červenec 1892, čís. 10012, s. 20. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=4458
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=208
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
