Rudolf Deyl mladší
Rudolf Deyl (6. července 1912 Praha[2] – 21. listopadu 1967 Praha) byl český herec. Jeho otec Rudolf Deyl starší (1876–1972) byl také známý český herec, jeho matka Otilie, rozená Spurná (* 1878) byla také herečka. Herečkou byla i jeho sestra Eva Deylová – Skálová.
| Rudolf Deyl mladší | |
|---|---|
.jpg) Rudolf Deyl ml. hraje ve snímku „I andělé ztrácejí trpělivost“ úředníka úrazové zábrany | |
| Narození | 6. července 1912 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. listopadu 1967 (ve věku 55 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
| Alma mater | Vyšší odborná škola grafická a Střední průmyslová škola grafická |
| Choť |
|
| Rodiče | Rudolf Deyl starší |
| Příbuzní | Eva Deylová – Skálová (sestra) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVe svém životě prošel řadou českých divadelních scén (kromě Prahy působil také v Brně a Ostravě),[3] v době své smrti byl členem Městských divadel pražských, kde byl v angažmá od roku 1959.[4]
Byl i poměrně oblíbeným filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercem. Hrál například v legendárním sci-fi filmu Ikarie XB 1, i v dalším Zemanově vědecko-fantastickém filmu pro děti Ukradená vzducholoď, ve filmu Dědeček, Kylián a já atd. Snad vůbec nejznámější je jeho role jako padouch Doug Badman, ve slavném filmu Limonádový Joe aneb koňská opera.
Nezapomenutelným se stal i jeho charakteristický hlas, který také propůjčoval jiným filmovým postavám, do paměti dětí se v 60. letech 20. století zapsal jakožto nezaměnitelný hlas dvou medvídků v animovaném seriálu Pojďte pane, budeme si hrát režiséra Břetislava Pojara – tento seriál už v důsledku úmrtí nedokončil. V roce 1962 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[5]
Televize
editovat- 1965 Zločin na poště (TV inscenace povídky) – role: starý pošťák
- 1966 Sedm koní a vavříny (TV film) – role: návštěvník dostihů syn
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ hrob herce Rudolfa Deyla ml. na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ Český film : herci a herečky I, s. 193.
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.
- ↑ Postavy brněnského jeviště I, s. 796.
Literatura
editovat- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 118, 128, 144, 152–5
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 178, 291
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 255
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 29, 44, 132, 262, 287, 291, 373, 386–7, 393, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 1, 40, 115, 142, 263, 339, 505.
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 112, ISBN 80-207-0419-1
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 193–195.
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 388, 433
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 402, 515–6, 660, 661
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 73
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 120.
- Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 792–796.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 82–3, 87, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
- Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 351
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 233.
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 64, 84, 86, 181, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, 284, 286–7, 298, 316–7, 334, ISBN 80-85625-19-9
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D–Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 193–194.
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Deyl mladší na Wikimedia Commons 
Osoba Rudolf Deyl mladší ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Deyl mladší
- Rudolf Deyl ml. v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Rudolf Deyl mladší v databázi Archivu Národního divadla
- Rudolf Deyl mladší v archivu Národního divadla Brno
- Rudolf Deyl mladší ve Filmovém přehledu
- Rudolf Deyl mladší v Česko-Slovenské filmové databázi
- Rudolf Deyl mladší ve Filmové databázi
- Rudolf Deyl mladší na Kinoboxu
- Rudolf Deyl mladší v Internet Movie Database (anglicky)
- Rudolf Deyl ml. na Dabingforum.cz
- Rudolf Deyl ml. na Trailerfan.com Archivováno 15. 2. 2008 na Wayback Machine.
- Rudolf Deyl ml. na stránkách Českého rozhlasu Archivováno 13. 1. 2008 na Wayback Machine.
- Rudolf Deyl mladší v Encyklopedii dějin města Brna
- Rudolf Deyl ml. v cyklu České televize Příběhy slavných
