Otevřít hlavní menu

Rudolf Deyl mladší

český dabér a herec

Rudolf Deyl (6. července 1912 v Praze[2]21. listopadu 1967 v Praze) byl český herec. Jeho otec Rudolf Deyl starší (18761972) byl také známý český herec, jeho matka Otilie, rozená Spurná (*1878) byla také herečka. Herečkou byla i jeho sestra Eva Deylová – Skálová.

Rudolf Deyl mladší
Narození 6. července 1912
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. listopadu 1967 (ve věku 55 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov [1]
Manžel(ka)
Rodiče Rudolf Deyl starší
Příbuzní Eva Deylová – Skálová sestra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Ve svém životě prošel řadou českých divadelních scén (kromě Prahy působil také v Brně a Ostravě),[3] v době své předčasné smrti byl členem Městských divadel pražských, kde byl v angažmá od roku 1959.[4]

Byl i poměrně oblíbeným filmovým, televizním, rozhlasovým a dabingovým hercem. Hrál například v legendárním sci-fi filmu Ikarie XB 1, i v dalším Zemanově vědecko-fantastickém filmu pro děti Ukradená vzducholoď, ve filmu Dědeček, Kylián a já atd. Snad vůbec nejznámější je jeho role padoucha Dougha Badmana ze slavného filmu Limonádový Joe aneb koňská opera.

 
Hrob Deylů na Vyšehradském hřbitově

Nezapomenutelným se stal i jeho velmi charakteristický hlas, který také propůjčoval jiným filmovým postavám, do paměti dětí se v 60. letech 20. století zapsal jakožto nezaměnitelný hlas dvou medvídků v animovaném seriálu Pojďte pane, budeme si hrát režiséra Břetislava Pojara – tento seriál už nedokončil v důsledku předčasného úmrtí. V roce 1962 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. hrob herce Rudolfa Deyla ml. na vyšehradském hřbitově v Praze
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze
  3. Český film : herci a herečky I, s. 193.
  4. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8.
  5. Postavy brněnského jeviště I, s. 796.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat