Rudolf Bergr

český architekt (* 1934)

Rudolf Bergr (4. duben 1934 Soběslav) je český architekt.[1]

Ing. arch. Rudolf Bergr
Narození4. dubna 1934 (88 let)
Soběslav ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se v Soběslavi v učitelské rodině. Vystudoval gymnázium v Ústí nad Labem, kde po maturitě v roce 1952 nastoupil jako kreslič Severočeských tukových závodů (SETUZA). Po roce byl přijat na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Studium úspěšně dokončil v roce 1959 a vrátil se do Ústí nad Labem jako projektant. Po 20 letech praxe vedl ateliér Krajského projektového ústavu až do jeho zrušení v roce 1991. V ateliéru začínal pod vedením architekta Josefa Lišky a již v letech 1962–1963 získal samostatnou zakázku na rekonstrukci Lidického náměstí spolu s výstavbou reprezentativní budovy Magistrátu v Ústí nad Labem. S kolegou Lubomírem Kosem geometricky rozdělili plochu Mírového náměstí žulovými čtverci a obdélníky a mezi ně umístili dvě fontány se zlatou mozaikou a sochařskou výzdobou Stanislava Hanzíka. Propojení průchody jednotlivých částí centra města Ústí nad Labem a celého bloku betonové zástavby, odkazuje na myšlenku moderního urbanismu ve stylu Le Corbusiera.[2] Další Bergrovou a Liškovou spoluprací vznikla výstavba komplexu obytných domů s podzemními garážemi v Hrnčířské ulici (1963) a tři originální sedmipodlažní ABC domy (1964) v ulici Velká Hradební.[3] Rudolf Bergr je spoluautorem tří velkých administrativních budov v Ústí nad Labem. Jednou z nich je pobočka České spořitelny (1977), druhou areál budov pro Pozemní stavby na Mírovém náměstí, na které spolupracoval s Míťou Hejdukem a Jiřím Drtikolem. Třetí stavbou je Magistrát (1985), původně Dům technických a inženýrských služeb. Za úspěšné řešení a realizaci projektu veřejných budov Bergr získal v roce 1986 cenu Josefa Havlíčka. Další městskou dominantou je hotel Vladimír (1986) v Churchilově ulici, jehož spoluautorem byl architekt Zdeněk Havlík.[2] Technologicky jiný Bergrův projekt vznikl pro sídliště Březenecká v Chomutově a přestavbou centra města Nový Bor.[4] Po roce 1989 rekonstruoval Městské divadlo v Děčíně a založil vlastní ateliér. V roce 2018 získal architekt Rudolf Bergr cenu Jože Plečnika.[2]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Rudolf Bergr | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  2. a b c BERAN, Lukáš, a kol. Architektura 58-59, svazek 2. 1. vyd. Praha: Bigg Boss, 2022. 657 s. ISBN 978-80-908359-2-4. S. 279–283. 
  3. SYNKOVÁ, Veronika. Užité umění v architektuře města Ústí nad Labem v letech 1945-1989. Ústí nad Labem: [s.n.], 2008. S. 75. 
  4. JCO. Nový Bor opravdu nový. Květy. 1974-06-20, čís. 25, s. 10. 

Externí odkazyEditovat