Rušení a odrušení
Rušení je jev, při kterém je funkce elektronických zařízení nežádoucím způsobem ovlivňována rušivým vysokofrekvenčním signálem.
Vznik rušeníEditovat
Rušivý signál je generován nesprávnou nebo nežádoucí funkcí elektrických zařízení. Může to být i signál původně žádoucí, vyskytující se na nesprávném místě. Příkladem je signál vzdálených televizních a rozhlasových vysílačů, který za určitých atmosférických podmínek dorazí dále než obvykle a mísí se do signálu vysílačů v jiné oblasti a ruší tak příjem. V prostředí domácností a kanceláří vznikají rušivé signály na komutátorech univerzálních motorků drobných elektrických spotřebičů, ventilátorů, mixérů, ručního elektrického nářadí. Rušivý signál se šíří jak elektromagnetickým zářením, tak po elektrorozvodné síti. Projevem je praskání ve zvuku a čáry přes obrazovku. Častým zdrojem rušení jsou nekvalitně vyrobené měniče napětí, které pracují s frekvencemi desítek kHz. Bývají to spínané zdroje malého napětí nebo elektronické předřadníky zářivek. Elektrorozvodná síť, kterou tyto přístroje zamořují rušivým signálem, funguje jako vysílací anténa. V současnosti se navíc prosazuje technologie PLC (Power Line Communication), která využívá elektrorozvodnou síť pro přenos ovládacích signálů elektrických spotřebičů, případně k přenosu datových signálů pro připojení k internetu. Vysokofrekvenční signál je zde šířen záměrně, ale i ten se může stát rušivým signálem. V průmyslu jsou častým zdrojem rušení frekvenční měniče, které řídí otáčky asynchronních motorů ve výtazích, čerpadlech nebo ventilátorech. Stejně nežádoucí mohou být rušivé signály od měničů v dopravních prostředcích: tramvajích, trolejbusech, lokomotivách.
Šíření rušeníEditovat
Rušení se může šíři galvanickou vazbou, kapacitní vazbou, induktivní vazbou nebo elektromagnetickým zářením (v přímé nebo sekundární vazbě).
OdrušeníEditovat
Odrušení je soubor opatření k zamezení vzniku nebo šíření rušení a současně ke zvýšení odolnosti elektronického zařízení proti vlivům rušivých signálů. Schopnost elektronického zařízení nerušit jiná zařízení a odolávat rušení zvnějšku se nazývá elektromagnetická kompatibilita (EMC). Pro nežádoucí elektromagnetická pole v životním prostředí se používá název elektrosmog.
Odrušení je možné:
- rezistorem
- kondenzátorem (dvoupólovým, nebo průchodkovým koaxiálním nebo nekoaxiálním) zapojeným přímo v rušícím spotřebiči nebo co nejblíže k němu
- indukčností (tlumivkou), která představuje velký odpor pro vysoké frekvence, ale je průchozí pro síťovou frekvenci
- filtrem čili kombinací kondenzátorů a tlumivek zapojených jako pásmová propust, která propustí právě jen síťovou frekvenci
- stíněním, tedy dodatečným vodivým a uzemněným obalem elektronického zařízení nebo kabelu
- pospojením neživých vodivých částí jak elektrických zařízení, tak budov
Zvláště stínění a pospojení je třeba používat s rozvahou a znalostí věci. Snadno může dojít k zavlečení rušivých signálů i do dosud nepostižených míst.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Základy elektromagnetické kompatibilityČást 1 – Základní pojmy a členění oboru EMC
- Základy elektromagnetické kompatibility Část 2 – Zdroje rušivých signálů a vazební mechanismy jejich přenosu
- Základy elektromagnetické kompatibility Část 3 – Způsoby omezování rušení – odrušovací prostředky a elektromagnetické stínění
- Rušení a odrušení, web Elektronika, SOU energetické Plzeň
- Milan Skalský: Odrušení, Elektrická zařízení vozu Trabant 601, TK Praha 1974, (elektronická verze: Lážova knihovna)
- Richard Jelínek: Odrušení, odrušovací filtry, příklady odrušení, časopis Elektro, 5/2001
