Otevřít hlavní menu

Rozpouštění je proces sdílení hmoty mezi pevnou látkou a kapalinou (transport pevných látek, např. rozpouštění krystalů nebo minerálů v kapalném prostředí) nebo mezi plynem a kapalinou (transport plynu do kapalného prostředí, např. rozpouštění kyslíku ve vodě.

Při rozpouštění pevných látek (solí) dochází ke vzniku buď iontového (pravého) roztoku či koloidu.

Rozpustnost látekEditovat

Rozpustnost udává jaké množství látky je možné převést do určitého množství rozpouštědla . Např. u anorganických látek se udává rozpustnost v gramech pevné látky na 100 g rozpouštědla (kolik gramů látky se rozpustí ve 100 gramech rozpouštědla). Rozpustnost však může být vyjádřena i jinými koncentračními hodnotami, příp. procentuálně.

Rozpustnost plynůEditovat

Rozpouštění plynů v kapalinách (nejčastěji ve vodě) se řídí Henryho zákonem:  , kde KH je Henryho konstanta charakteristická pro daný plyn, xi je molární zlomek rozpuštěného plynu v kapalině, yi je molární zlomek plynu v plynném skupenství a P je celkový tlak plynu nad kapalinou. Tato rovnice vyjadřuje rovnovážný stav systému.

Ovlivnění rozpustnostiEditovat

Vliv teplotyEditovat

  • rozpustnost plynů v kapalinách se zvyšující teplotou klesá, tato skutečnost je dána rovnicí:  

V geologii je rozpustnost látek různá a je závislá především na teplotě, pH a chemismu okolního prostředí, ve kterém se minerál nachází (například rozpustnost kalcitu v obyčejné vodě je velmi slabá, ale když je voda v reakci s CO2, tak se rozpustnost kalcitu zvyšuje).