Otevřít hlavní menu

Rozhrada je cokoli, co rozděluje dva pozemky. Může to tedy být plot, zeď, brázda, mez, potok, stromová alej apod.

Právně byla rozhrada upravena už obecným zákoníkem občanským z roku 1811, podle jehož § 854 se všechny typy rozhrad pokládaly za spoluvlastnictví vlastníků sousedících pozemků, ledaže byl výslovně vyjádřen opak. Občanské zákoníky z let 1950 a 1964 takový právní institut neznaly (ačkoli podle judikatury dřívější právní vztahy přetrvaly[1]) a tak se vrací až s novým občanským zákoníkem, kde je podrobně upravena v § 1024–1028. Podle této úpravy např. musí rozhradu každý z jejích spoluvlastníků udržovat v dobrém stavu, aby druhému nevznikla škoda nebo aby nehrozilo, že se hranice mezi pozemky stane neznatelnou. Pokud by pochybnost o hranici mezi pozemky už vznikla, může ji soud určit podle poslední pokojné držby, případně podle slušného uvážení.

ReferenceEditovat

  1. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. listopadu 2006, sp. zn. 22 Cdo 2097/2006. Dostupné online. Také v ASPI pod ID: JUD38337CZ.

Související článkyEditovat