Rovnoběžník (latinskyparallelogrammum, někdy též r(h)omboid; ve starší české literatuře kosodélník) je čtyřúhelník, jehož protilehlé strany jsou rovnoběžné.
Rovnoběžník má 4 strany, 4 vrcholy, 4 úhly, jejichž součet je (360°).
Z rovnoběžnosti protilehlých stran plyne, že velikost protilehlých stran je stejná, tzn.
Z toho plyne, že také velikost protilehlých úhlů má stejnou velikost, tzn.
Protože , platí
Obecně má rovnoběžník různou velikost přilehlých stran, tj. , a úhly různé od pravých úhlů, tj. . Pokud jsou přilehlé strany stejně velké, tj. , nazýváme takový rovnoběžník kosočtvercem. Pokud jsou úhly pravé, tj. , nazýváme takový rovnoběžník obdélníkem. Rovnoběžník, který je kosočtvercem a obdélníkem zároveň, nazýváme čtvercem. Rovnoběžník, který není ani obdélníkem, ani čtvercem, nazýváme kosodélníkem. Tento výraz je někdy užíván pro libovolný rovnoběžník, včetně obdélníku a čtverce.
Úhlopříčky rovnoběžníku se vzájemně půlí. Délky úhlopříček jsou
Pokud jsou vrcholy zadány pomocí souřadnic v rovině, tj. , , atd., je obsah rovnoběžníku roven absolutní hodnotědeterminantu sestaveného ze souřadnic libovolných tří vrcholů takto
Ztotožníme-li, pro jednoduchost, vrchol s počátkem souřadného systému, tj. , pak tedy
Zcela analogicky lze spočítat objem libovolného rovnoběžnostěnu, resp. nadobjem libovoného -rozměrného nadrovnoběžnostěnu (v -rozměrném prostoru).
Pokud mají směrové vektory nulové složky ve směru osy , tj.
pak
čímž dostaneme právě vztah pro výpočet obsahu rovnoběžníka v rovině.
Ztotožníme-li, pro jednoduchost, vrchol s počátkem souřadného systému, tj. , pak
v obecném případě, respektive
v případě, že směrové vektory mají navíc nulové složky ve směru osy .
Zobecněním vektorového součinu do -rozměrného prostoru (jedná se o součin lineárně nezávislých vektorů délky , jehož výsledkem je vektor kolmý na všechny předchozí, tvořící s nimi, v daném pořadí, pravotočivou bázi) lze zcela analogicky spočítat nadobsah libovolného -rozměrného nadrovnoběžníku v -rozměrném prostoru.