Otevřít hlavní menu

Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)

rotunda na Vyšehradě

Rotunda svatého Martina je nejstarší zachovaná stavba nacházející se v oblasti Vyšehradu a současně i nejstarší zachovaná rotunda na území hlavního města Prahy.

Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina
Účel stavby

kostel

Základní informace
Sloh románský
Architekt Antonín Baum (přestavba)
Výstavba 1061 - 1092 (?)
Přestavba 1878 - 1880
Současný majitel římskokatolická církev
Další majitelé vyšehradská kapitula
Pojmenováno po Martin z Tours
Poloha
Adresa Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina, Česko
Další informace
Kód památky 11740/1-1273 (PkMISSezObr) (součást památky Vyšehrad)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Rotunda je menší stavba kruhového půdorysu, ke které je na východě připojena apsida přibližně půlkruhového tvaru.[1] Vnitřní průměr rotundy je 650 cm a síla zdiva 95 cm. Apsida vystupuje ze stavby o 220 cm.

HistorieEditovat

Byla postavena za krále Vratislava II. (panoval v letech 10611092), tedy v poslední třetině 11. století. Založení svatyně se připisuje vyšehradskému děkanovi Martinovi.[2] Zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí. První písemná zmínka o rotundě je však až z roku 1396.[1]

Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda.

V roce 1650 začal Ferdinand III. stavět vyšehradskou citadelu. Všechno obyvatelstvo bylo vystěhováno a rotunda sloužila jako prachárna, později jako skladiště. Určitá období historie sloužila i jako obytný prostor.

Osudu zbourání těsně unikla ještě jednou a to v roce 1841, kdy měla ustoupit stavbě silnice z Nového Města na Pankrác. Velkou zásluhu o její uchování má hrabě Karel Chotek.[1] Musela však být částečně přestavěna, když byl původní vchod od dnešní silnice zazděn a nový probourán a upraven na jiném místě do dnešní podoby, aby nezasahoval do silnice, která byla zahloubena hluboko pod původní ráz terénu.

RekonstrukceEditovat

V roce 1845 rotundu zakoupila vyšehradská kapitula a nechala ji v letech 187880 obnovit podle návrhu architekta Antonína Bauma.[1] Na jižní straně byl vytvořen novorománský portál podle motivů převzatých z Vyšehradského kodexu. Z téže inspirace vycházeli i Antonín König a Jan Heřman v nástěnné malbě Krista uvnitř rotundy. Novorománský oltář je ze sliveneckého mramoru a oltářní obraz vytvořil František Sequens.

GalerieEditovat

DetailyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Rotunda svatého Martina [online]. Vyšehradská kapitula, 2012 [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. 
  2. EVA., Hrubešová,. Toulky pražskou minulostí. Vyd. 1. vyd. Praha: Petrklíč 150 pages s. ISBN 9788072290895, ISBN 8072290894. OCLC 57037677 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat