Roman Ingarden

polský filozof

Roman Ingarden (5. února 1893 Krakov14. června 1970 Krakov) byl polský fenomenologicky orientovaný filosof, estetik a literární teoretik, žák německého filozofa Edmunda Husserla.

Roman Ingarden
Roman Ingarden (1937)
Roman Ingarden (1937)
Rodné jménoRoman Witold Ingarden
Narození5. února 1893
Krakov
Úmrtí14. června 1970 (ve věku 77 let)
Krakov
Místo pohřbeníRakowický hřbitov (50°4′32″ s. š., 19°57′14″ v. d.)
Povolánífilozof, spisovatel, vysokoškolský učitel a estetik
Alma materUniverzita v Göttingenu
Lvovská univerzita
Freiburská univerzita
Tématafilozofie, George Berkeley, fenomenologie, ontologie a estetika
OceněníHerderova cena (1968)
Řád znovuzrozeného Polska
DětiRoman Stanisław Ingarden[1]
Janusz Ingarden[1]
PříbuzníKrzysztof Ingarden (vnuk)
Marta Ingarden (snacha)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Ingarden studoval matematiku a filosofii ve Lvově u Kazimierze Twardovského a od roku 1912 u Edmunda Husserla v Göttingenu, později ve Freiburgu, kde roku 1918 promoval. V Polsku učil na gymnáziích a roku 1924 se ve Lvově habilitoval. V letech 19251944 přednášel na univerzitě ve Lvově (od roku 1933 jako profesor), po válce v letech 19451950 na Jagellonské univerzitě v Krakově. Roku 1949 byl zcela nesmyslně obviněn z „idealismu“ a z univerzity musel odejít. Přednášel a pracoval v soukromí a teprve v letech 19561963 se mohl na univerzitu vrátit. Ingarden měl četné styky v zahraničí, byl členem Polské akademie věd a řady dalších společností.

Myšlení a dílo editovat

Ingardenovo myšlení zůstalo vždy blízké Husserlovi, s nímž také udržoval velmi přátelské styky. Odmítal a kritizoval však jeho sklon k platónismu a byl naopak filosofickým realistou. Věnoval se Henrimu Bergsonovi a v předválečném období hlavně filosofii literatury a estetice. Tyto jeho německy psané spisy také vzbudily ohlas v zahraničí.

Naproti tomu jeho poválečné dílo, psané polsky a věnované hlavně ontologii a epistemologii, zejména jeho opus magnum, Spór o istnienie świata (Spor o existenci světa) (1947 a 1948) bylo přeloženo teprve později. Poslední část tohoto spisu, O kauzální struktuře reálného světa, napsal opět německy. Vyšla až posmrtně roku 1974.

Kromě toho psal Ingarden i o teorii a filosofii malířství a hudby a ke konci života vydal velké dílo o odpovědnosti (Über die Verantwortung. Ihre ontischen Fundamente. 1970). U nás se Ingardenovým dílem zabýval Jan Patočka.

Jeho žákyní byla např. americká filozofka polského původu Anna-Teresa Tymieniecka.

Reference editovat

Literatura editovat

  • O poznávání literárního díla (O poznawaniu dzieła literackiego, 1937, česky 1967 v překladu Hany Jechové)
  • Umělecké dílo literární (Das literarische Kunstwerk, 1931, česky 1989 v překladu Antonína Mokrejše)
  • J. Patočka, Roman Ingarden. Pokus charakteristiky filosofické osobnosti a díla. In: J. Patočka, Umění a čas. Sebrané spisy 4.. Praha : OIKOYMENH, 2004, ISBN 80-7298-113-7, str. 401-415.
  • J. Patočka, K Ingardenově filosofii malířského díla. In: J. Patočka, Umění a čas. Sebrané spisy 4.. Praha : OIKOYMENH, 2004, ISBN 80-7298-113-7, str. 489-500.

Související články editovat

Externí odkazy editovat