Otevřít hlavní menu

Robert Jefferson Bingham

anglický fotograf

Robert Jefferson Bingham (7. března 182421. února 1870) byl anglický fotograf a průkopník fotografie. Působil převážně ve Francii, vytvářel portréty lidí a reprodukce obrazů. Je jedním z prvních fotografů, kteří používali kolodiový proces, psal o něm, a také o něm tvrdil, že jej vynalezl.[1]

Robert Jefferson Bingham
Narození 7. března 1824
Leicester
Úmrtí 21. února 1870 (ve věku 45 let)
Brusel
Povolání fotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Arcibiskup Georges Darboy, asi 1865
Alexandrine Tinne, 1874
Sir James Young Simpson

Mládí a rodinaEditovat

Bingham se narodil 7. března 1824 v Billesdonu v Leicestershire v Anglii, kde byl ještě v březnu stejného roku pokřtěn. Jeho rodiče byli John Cowener Bingham a jeho manželka Martha.[2] V roce 1853 se na Britském velvyslanectví v Paříži oženil s Emmou Reedovou, dcerou chirurga Johna Reeda z Kinvera v Staffordshire.[3] Emma zemřela o 15 let později v domě na adrese Rochefoucauld v Paříži.[4]

KariéraEditovat

Bingham nejprve začal pracovat jako chemik v London Institution.[1] V roce 1847 publikoval nové vydání díla Photogenic manipulation, obsahující teorii a prosté instrukce fotografického umění; díla, které v dalších několika letech rozšířil a přetiskl nejméně čtyřikrát."[5]

Na Světové výstavě v roce 1851 vystavil svých 19 fotografií. Byl pověřen, v důsledku vlivu člena výkonného výboru Henryho Colea, vytisknout skleněné negativy reportážního fotografa Claude-Marie Ferriera. Bingham si ve Versailles vybudoval zázemí pro fotografický tisk, aby mohl tuto smlouvu uzavřít. Některé z těchto fotografií byly o rok později na výstavě Recent Specimens of Photography uspořádané londýnskou společností Society of Arts, první výstavě zaměřené výhradně na fotografii.[1]

Bingham také fotografoval Světovou výstavu 1855 v Paříži. Jeho schopnost pořídit přibližně 2500 fotografií poměrně vysokou rychlostí při této příležitosti povzbudila ostatní fotografy, aby také využívali mokrý kolodiový proces pro svou práci, a pomohli mu se tak stát nejoblíbenější reprodukční metodou od roku 1855 až do roku 1880.[6] Henry Cole ho poslal současně do Louvru, aby tam fotografoval mistrovská díla muzejních sbírek.

Kvůli podobnému úkolu se v roce 1851,[6] 1855[1] a 1859[7] Bingham vracel do Paříže, aby tam pracoval jako fotograf. Nejprve společně s americkým Warrenem T. Thompsonem, dokud Thompson v roce 1856 neodjel do Anglie. Bingham pracoval nejen na výstavě v roce 1855, ale také vystavoval své vlastní portréty v životní velikosti, za které získal medaili první třídy. Kvůli nedostatku komerčního úspěchu však brzy tyto obrovské fotografie přestal vyrábět a "uvízl" na standardních malých formátech.[1]

Jeho dílo v Louvru ho inspirovalo k tomu, aby se fotografování portrétů začal věnovat komerčně, a v roce 1857 otevřel nový ateliér v pařížské čtvrti Nouvelle Athènes, která byla v té době jednou z nejvýznamnějších uměleckých oblastí. Spřátelil se s mnoha umělci, fotografoval je a jejich díla a začal s novým projektem: fotografickou sbírkou prací nedávno zesnulého malíře Hippolyta Delaroche. Výsledek publikal v roce 1858, a jednalo se o vůbec první fotografický catalogue raisonné.[6] Během příštích několika let následovaly podobné katalogy děl dalších umělců. Menší katalogy s pouze několika fotografiemi vyrobil pro konkrétní sbírky a například pro Napoleonovo muzeum v Amiens.[1]

Jeho reprodukce maleb byla známá sugescí původních barev na černobílých fotografiích a byla chválena jako nadřazená všem ostatním obdobným snahám. Gustave Moreau posílal Binghamovy fotografie svých obrazů lidem, aby je informoval o svých nejnovějších výtvorech, aniž by museli čekat na Salon nebo jinou výstavu. Podobně Gustave Courbet ukazoval své obrazy, které byly odmítnuty Salonem, prostřednictvím fotografií vytvořených Binghamem. Courbetovo dílo z roku 1863 "Retour de conférence", které bylo odmítnuto v Salonu des Refusés, bylo zničeno fundamentalistickým křesťanem, a zachovala se pouze černobílá kopie na fotografii. Courbetův obraz "Vénus et Psyché" také zmizel a je známý také díky prostřednictvím Binghamových fotografií.[1]

Bingham pokračoval ve výstavách ve Velké Británii a Francii a získal další medaili na mezinárodní výstavě v Londýně v roce 1862. Byl jedním z předních členů společnosti Société française de photographie a přispěl mnoha svými díly k výstavám této společnosti. Počátkem roku 1870 náhle opustil Paříž a odešel do Bruselu, kde zemřel v únoru téhož roku. Jeho ateliér fungoval až do roku 1875 a publikoval reprodukce jeho negativů.[1]

Kontroverze s kolodiovým procesemEditovat

Vynález mokrého kolodivého procesu, nejběžnějšího procesu fotografování mezi lety 1855 a 1881, je obvykle přiznáván Fredericku Scottovi Archerovi, který publikoval metodu v roce 1851 a řekl, že ho vynalezl již v roce 1848. Dalším kandidátem byl Gustave Le Gray, který v roce 1850 publikoval jiný, méně praktický kolodiový proces. Ale až do konce svého života Bingham hrdě prohlašoval, že byl první, kdo o kolódiovém procesu psal, a to buď ve své knize z roku 1848[7], nebo ve vydání z ledna 1850,[8] což z něho dělá vynálezce tohoto procesu.[6] Zatímco je obecně uznáván jako jeden z prvních vynálezců, kteří nezávisle navrhli kolodium jako alternativu k papíru, vynález je obvykle připisován Archerovi, protože jako první publikoval prakticky použitelný popis procesu.[9][10]

GalerieEditovat

BibliografieEditovat

  • "Photogenic manipulation: containing the theory and plain instructions in the art of photography", první Binghamova edice (celkem 5 vydání) r. 1847, dotisk minimálně 4x do r. 1850, vydal George Knight
  • 1858: "Oeuvre de Paul Delaroche: reproduit en photographie par Bingham ; accompagné d'une notice sur la vie et les oeuvres de Paul Delaroche", vydal Goupil & Cie.
  • 1859: "Oeuvres de Mr. Chifflart. Grand prix de Rome", vydal Alfred Cadart.
  • 1860: "Oeuvre de Ary Scheffer, reproduit en photographie par Bingham. Accompagné d'une notice sur la vie et les ouvrages de Ary Scheffer, par L. V.", vydal Goupil.
  • 1860: "L'album: recueil de photographies des chefs-d'oeuvre de l'art contemporain", vydal Paul Durand-Ruel, s texty Théophile Gautier a dalšími.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Jefferson Bingham na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h BOYER, Laure. Robert J. Bingham, photographe du monde de l’art sous le Second Empire. Etudes Photographiques. November 2002. Dostupné online. (French) 
  2. England, Select Births and Christenings, 1538–1975
  3. Marriages. Worcester Journal. 6 August 1853, s. 5. Dostupné online [cit. 23 July 2018]. (anglicky) 
  4. Deaths. London Evening Standard. 26 October 1868, s. 7. Dostupné online [cit. 23 July 2018]. (anglicky) 
  5. Photogenic manipulation [online]. Worldcat. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d HANNAVY, John. Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography. [s.l.]: Routledge, 2013. Dostupné online. ISBN 9781135873271. (anglicky) 
  7. a b Robert Jefferson Bingham (1825–1870) [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BINGHAM, Robert Jefferson. Photogenic Manipulation: Containing the Theory and Plain Instructions in the Art of Photography, Or the Production of Pictures Through the Agency of Light: Including Calotype, Flurotype, Ferrotype, Chromotype, Chrysotype, Cyanotype, Catalistotype and Anthotype. Part I.. [s.l.]: George Knight & Son, 1850. Dostupné online. S. 67. (anglicky) 
  9. GERNSHEIM, Helmut. A Concise History of Photography. [s.l.]: Courier Dover, 1986. Dostupné online. ISBN 9780486251288. S. 16. (anglicky) 
  10. PERES, Michael R. The Focal Encyclopedia of Photography. [s.l.]: Taylor & Francis, 2014. Dostupné online. ISBN 9781136106149. S. 31. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat