Otevřít hlavní menu

Richard Clam-Martinic

Richard Maria Karel hrabě Clam-Martinic (12. března 1832 Smečno[1][2]15. listopadu 1891 Smečno[1][3]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Clam-Martiniců a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Richard Clam-Martinic

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1888

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Ve funkci:
1870 – 1872
Ve funkci:
1883 – 1891

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1889 – 1891
Stranická příslušnost
Členství Český klub
(Str. konzervativního velkostatku)

Narození 12. března 1832
Smečno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. listopadu 1891
Smečno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče Karel Jan z Clam-Martinic a Selina Karolína z Clam-Marinic
Děti Heinrich Clam-Martinic
Příbuzní Georg Clam-Martinic (vnuk)
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna (1891)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Sloužil v rakouské armádě. Roku 1856 nastoupil jako rytimistr k 2. husarskému regimentu velkoknížete Mikuláše. Potom byl povolán jako adjutakt k císařskému dvoru. 14. dubna 1860 byl povýšen na majora. V roce 1861 byl přidělen k 1. kyrysnickému regimentu. 13. srpna 1863 byl povýšen na nadporučíka. Roku 1865 odešel z armády v hodnosti plukovníka.[3]

Spravoval statky Rtišovice a Smečno.[1] V Horních Rakousích mu patřila panství Klam, Arbing a Außernstein.[3] Od roku 1859 měl titul komořího, v roce 1891 získal Řád zlatého rouna.[1] 5. června 1884 získal titul tajného rady.[3]

Byl veřejně a politicky činný. V zemských volbách v lednu 1867 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[4] Na sněm se vrátil v zemských volbách v roce 1870.[5] A pak znovu až ve volbách v roce 1883.[6] Mandát obhájil ve volbách v roce 1889.[7] Poslancem byl až do své smrti roku 1891.[8] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která byla federalisticky orientována a podporovala české státoprávní aspirace.[7] Patřil mezi hlavní postavy české konzervativní šlechty.[3] Do popředí se dostal zejména v roce 1887, kdy zemřel jeho bratr Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, jenž od 60. let 19. století politicky vedl českou šlechtu.[9]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1885. Rezignaci oznámil na schůzi 24. října 1888.[10] Od roku 1883 zastával funkci místopředsedy sněmovny.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako hrabě Richard Clam-Martinic, c. k. tajný rada, první místopředseda Poslanecké sněmovny Říšské rady a statkář, bytem Rtišovice.[11] Politicky se po volbách v roce 1879 uvádí jako konzervativec.[12]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[13] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[14] Po jistou dobu zastával funkci místopředsedy tohoto klubu.[3]

Od 2. června 1889 byl doživotním členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[3] V lednu 1890 patřil mezi přední české vyjednavače v rámci tzv. punktací (pokus o česko-německé vyrovnání v Čechách).[3]

Zemřel v listopadu 1891 po krátké nemoci na následky zápalu plic.[3]

Jeho synem byl Heinrich Clam-Martinic, který za 1. světové války krátce působil jako ministerský předseda Předlitavska.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 40. (česky) 
  2. Richard CLAM-Martinic [online]. biography.hiu.cas.cz [cit. 2015-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10. (česky) 
  3. a b c d e f g h i j Prager und Provinzialnachrichten. Prager Abendblatt. Listopad 1891, čís. 264, s. 3. Dostupné online. 
  4. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  5. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  6. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  7. a b NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  8. http://www.psp.cz/eknih/1889skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
  9. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Clam-Martinic Jindřich Jaroslav, s. 41-42. 
  10. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  11. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=79
  12. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  13. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  14. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

LiteraturaEditovat