Reverzní výživné

Reverzní výživné je projekt kladoucí si za cíl zamezit ukládání povinnosti platit takové výživné, které je na úkor styku, péče a kontaktu povinného rodiče s dítětem, a které rodič nezvládá ze svého příjmu dlouhodobě hradit. Reverzní výživné ani hraničně stanovené výživné se v občanském zákoníku (č. 89/2012 Sb., dále "OZ") nenachází, přesto se v médiích v souvislosti s výživným začíná objevovat. Zavádí jej do praxe Ing. Veronika Mindlová na základě zkušeností získaných ve finančním a daňovém poradenství se specializací na rodinné právo. Projekt upozorňuje na systémovou nevyváženost či opomíjení jednoho z rodičů nebo skupiny dětí (rozdíly mezi sourozenci).

Pojmy

Jednotlivé termíny se definují následovně:

• Výživné na děti – jedná se o povinnost platby, jejíž výše je dána rozhodnutím soudu (§ 921 OZ). Výživné je tak povinnost platby daná jednomu nebo oběma rodičům na zajištění výživy jejich nezletilých ale i zletilých dětí. Tato povinnost je pro rodiče závazná. Neplnění této povinnosti je vymahatelné a samo rozhodnutí soudu o výši výživného je exekučním titulem.
• Reverzní výživné – pokud je výživné povinnou platbou danou soudem, je reverzní výživné to, co po zaplacení výživného na druhou stranu zbude tomuto rodiči k zajištění jeho výživy a potřeby, potřeb jeho dalších dětí a k realizaci styku, péče a výchovy všech jeho dětí.
• Hraničně stanové výživné – je takové výživné, které je na úkor styku, péče a kontaktu povinného rodiče s dítětem, a které rodič nezvládá ze svého příjmu dlouhodobě hradit.

Smysl projektu

Projekt Reverzní výživné upozorňuje na devět bodů, které jinak působí finanční nestabilitu domácnosti, nerovnost mezi rodiči, nerovnost mezi polorodými sourozenci či neúměrně prohlubuje krizi rodičů:

1. Předběžné opatření na snížení výživného, tj. řešení flexibilní úpravy výživného při změně poměrů předběžnou úpravou na výši výživného v míře nezbytné k ochraně práv oprávněného i povinného (zvýšení výživného předběžným opatřením upraveno je)
2. Nepřípustnost exekuce po dobu, kdy výše výživného není postavena najisto (při změně poměrů a řízení o úpravě výživy od doby návrhu)
3. Omezení využití fiktivního příjmu pro stanovení výživného na případy, kdy prokázaný příjem je v hrubém nepoměru s možnostmi, schopnostmi, majetkovými poměry a životní úrovní povinného
4. Omezení retroaktivity výměry výživného (3 roky zpětně) na dobu od prokazatelného vznesení požadavku vůči povinnému na úpravu výše výživného nebo hrazení výživného
5. Řešení nekoncepčního přístupu k daňovému zvýhodnění na vyživované osoby, vypuštění podmínky společně hospodařící domácnosti z § 35c odst. 1 zákona o dani z příjmů
6. Specializace soudců a poskytnutí jim možnosti dotazování se odborného personálu v ekonomické, daňové a psychologické oblasti
7. Změna trestní odpovědnosti za zanedbání povinné výživy tak, aby vedla k zajištění výživy dítěte, a nikoliv sociálnímu vyloučení povinného rodiče
8. Návrh na změnu § 907 OZ a stanovení ekonomicky, psychologicky i právně komplexního řešení péče a styku rodiče a dítěte (péče jednoho rodiče, upravená péče, neupravená péče)
9. Hmotná nouze a napravení stavu, kdy se výživné jednomu rodiči k příjmu přičítá a druhému rodiči se od příjmu k posouzení nároku na dávky a příspěvky neodečítá

Odkazy

Reference

• Alimenty občas škodí
• Dítě má mít stejnou životní úroveň jako jeho rodič
• Rodinné listy 11/2016 Archivováno 26. 2. 2017 na Wayback Machine.
• pořad Sama doma 16.1.2017

Související články

• Výživné
• Rodičovská odpovědnost

Externí odkazy

• Stránka RezervníVýživné.cz Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine.