Restaurace Kenmu

období japonských dějin
(přesměrováno z Restaurace Kemmu)

Restaurace Kenmu (japonsky 建武の新政) bylo v japonské historii mezi lety 1333 a 1336 krátkodobé tříleté období císařské vlády mezi obdobími Kamakura a Muromači (Ašikaga).

restaurace Kenmu
 建武の新政 
Kenmu no shinsei
 Kamakurský šógunát 13331336 Šógunát Ašikaga 
Severní dvůr 
Jižní dvůr 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Heian-kjó (císařský palác)
obyvatelstvo
státní útvar
ryō (zlatá mince)
státní útvary a území
předcházející:
Kamakurský šógunát Kamakurský šógunát
následující:
Šógunát Ašikaga Šógunát Ašikaga
Severní dvůr Severní dvůr
Jižní dvůr Jižní dvůr

DějinyEditovat

Související informace naleznete také v článku Šógun.

Konec šógunátu Kamakura přišel, když bylo v roce 1334 město Kamakura dobyto a regentství Hódžó zničeno. Bakufu zvyšovala svůj podíl na vládě v průběhu 12. století. V té době si dělaly nárok na císařský trůn císařské rodiny – starší linie Go-Saga a mladší linie Go-Daigo. Problém byl vyřešen zákrokem Kamakurské bakufu, která přiměla obě rodové linie se na trůnu střídat. Toto platilo do roku 1331, kdy se linie Go-Daigo odmítla se střídat s linií Go-Saga. Výsledkem bylo, že linie Go-Daigo odešla do exilu. Kolem roku 13341336 Takaudži Ašikaga pomohl linii Go-Daigo k návratu na trůn.[1]

Nový císař zjistil, že boj proti bakufu mu přinesl příliš mnoho lidí, kteří si dělali nároky na omezené množství půdy. Takaudži Ašikaga se obrátil proti císaři, když nespokojenost s rozdělením půdy rychle narostla. V roce 1336 byl císař opět poslán do vyhnanství ve prospěch nového císaře.[1]

Během restaurace Kenmu, po pádu Kamakurského šógunátu v roce 1333, byl na krátkou dobu jmenován jiný šógun, princ Morinaga (také známý jako princ Morijoši), který byl synem císaře Go-Daigo. Byl mu udělen titul sei-i taišógun a přidělena starost o armádu. Ale princ Morijoši byl později uvězněn v domácím vězení a v roce 1335 zavražděn Tadajošim Ašikagou.

V roce 1338 byl Takaudžimu Ašikagovi, potomkovi princů Minamoto jako byl Joritomo, udělen titul sei-i taišógun a tím byl vytvořen šóguna Ašikaga, který trval až do roku 1573.

ReferenceEditovat

  1. a b Sansom (1961), str. 442