Otevřít hlavní menu
Tvorba poezie renga

Renga (japonsky:連歌) je klasický žánr japonské poezie. Je to dlouhá řetězová báseň s pevnou formou, kterou tvoří dva nebo více autoři. Má nejméně dvě strofy (japonsky:句 - ku). Úvodní, formalizovaná strofa Hokke (発 句) se stala základem moderního žánru haiku.

Strofy na sebe navazují a řetězí se. Jsou různé varianty pravidel určujících, kdy který typ sloky následuje. Toto se stanoví předem a autoři přednášejí své slohy, které jeden účastník zapisuje. Je to tedy kolaborativní dílo tvořené autory majícími okamžitou inspiraci a poetické schopnosti.

Renga je typ pevného, ​​ve smyslu západní poezie vázaného verše a vznikla jako reakce na intuitivní a volnější poezii tanka. Ustálená forma však může mít modifikace, záleží od předem daných propozic.

Proces tvorby básně renga má také ustálenou formu. Je vždy známý hostitel a místo, které poskytuje básníkem, je určen tajemník-zapisovatel a hlavní host sezení, který tvoří úvodní slohu Hokke určenou pro čestných hostů. Samozřejmě jsou známí i další poeti. Tajemník zapisuje protokol kolem organizace sezení a tato listina i s podpisy autorů má sloužit jako svědectví o autorství básně.[1]

StavbaEditovat

HokkeEditovat

První strofa, Hokke, sestává ze 17 slabik (přesněji Mór) uspořádaných do tří veršů obsahujících 5 + 7 + 5 mor. Skládá ji čestný host společného básnického posezení. Musí obsahovat kigo (季 語), ustálená slovo nebo slovní spojení symbolizující jedno z ročních období nebo události v roce, tak předěl, kiredži (切 れ 字), ustálená slovo nebo částici na konci verše.

Waki ​​Editovat

Druhá strofa, wakiku (脇 句) nebo jen waki (脇), sestává ze 14 Mór rozdělených do dvou veršů po 7. Skládá ji hostitel nebo organizátor společného básnického posezení.

DaisanEditovat

Třetí strofa, Daisan (第三) sestává z 5-7-5 mor. Musí končit slovesem ve tvaru s příponou -te, která umožní dalšímu básníkovi snadněji navázat pokračování.

HirakuEditovat

Strofa mezi třetí a poslední strof se nazývají Hiraku (平 句), klidné nebo ploché.

AgekuEditovat

Poslední strofa, která ukončuje a uzavírá báseň renga, se nazývá ageku (挙 句).

DějinyEditovat

První záznam o básni typu renga je z roku 1125 v císařské antologii poezie Kinjo waka šú. Z roku 1488 je zachován básnický útvar renga se sto verši. Autoři jsou tři: Soco, Šóhaku a Lio Šógi, kteří byli u Minas Sangin Hyakuina jako hostitele.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renga na slovenské Wikipedii.

  1. Zdenka Švarcová: Japonská literatura 712-1868, vydavetelství Karolinum, rok 2005, str. 227-228, ISBN 80-246-0999-1, ISBN 80-246-0998-3(soubor)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat