Recyklace kovů
Recyklace kovů je proces opětovného využití použitého kovu. Důvod recyklace je jednak ekologický, protože zatížení životního prostředí při získávání kovů z rud je podstatně vyšší než při recyklaci a recyklace snižuje množství kovů, které by se spolu s odpadem dostávaly do životního prostředí. Třídění a recyklace kovů snižuje znečištění vzduchu až o 86 % a znečištění vody o 76 %. Recyklace železného šrotu šetří až 90 % primárních zdrojů, 75 % energie a 40 % vody. Díky recyklaci hliníku lze ušetřit až 95 % energie oproti výrobě nového. Recyklací 1 kg hliníkového odpadu se ušetří cca 8 kg bauxitu, 4 kg pomocných chemických produktů a 14 kWh elektřiny.[1] Také ekonomický efekt není zanedbatelný, protože získávání kovů z kovového odpadu je většinou levnější než těžba a zpracování rud.
Historie editovat
Kovy (bronz) byly recyklovány už v době bronzové. Recyklace kovů nabyla na významu zejména v období válečných konfliktů (rekvírování zvonů, sběr kovového odpadu).
Průběh recyklace editovat
Recyklace začíná shromažďováním použitého kovu v kontejnerech na kovy, ve výkupnách a sběrnách, kde je kovový odpad tříděn do stanovených sort a rozměrově upravován. Některé vytříděné sorty jsou určeny k přímému využití jako hutní vsázka. Ostatní sorty procházejí další úpravou obvykle u specializovaných firem, kde se postupně získávají jednotlivé druhy kovů. Účelem je získat jednotlivé kovy v co nejčistší formě nebo je alespoň zbavit těch nečistot, které jsou pro další zpracování nejškodlivější.
Třídění kovů editovat
Česko editovat
Do šedých kontejnerů na kovy patří plechovky od nápojů, kovové uzávěry, šroubovací uzávěry a víčka, tuby, konzervy, alobal, hliníková víčka od jogurtů (pouze větší množství stlačené dohromady), kovové obaly od sprejů, deodorantů a šlehaček, ostatní kovové předměty, obaly s recyklačním symbolem a kódem FE, ALU a/nebo čísly s 40–49. Do kontejneru na kovy nepatří tuby a obaly od barev, případně chemických a nebezpečných látek, baterie, obaly od motorových olejů a pohonných hmot.[2] V některých městech se kovy třídí do kontejnerů společně s jinými komoditami, v tomto případě jsou kontejnery vždy náležitě označeny šedou informační nálepkou Kovy (v Praze od roku 2023 Šetřivec).[3]
Zahraničí editovat
Státy přistupují ke třídění kovů k recyklaci rozdílně. V EU používalo společné kontejnery pro plasty a kovy v roce 2016 devět států (Belgie, Bulharsko, Kypr, Francie, Itálie, Maďarsko, Lucembursko, Slovinsko). Některé nasazovaly samostatné kontejnery pro kov, další společně s jinými materiály; jiné členské státy pro kovy vyhrazují sběrná místa.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Infografika: třídění a recyklace kovů v ČR [online]. 2021-03-12 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Recyklační symboly kovů [online]. 2019-01-23 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online.
- ↑ BUŘIVALOVÁ, Irena. Nová popelnice v pražských ulicích pojme najednou plechovky, plasty i tetrapaky. Econews. 2023-03-23. Dostupné online.
- ↑ HOLUBOVÁ, Dana. Hodnocení účinnosti sběru využitelných složek domovního odpadu. Plzeň, 2016. Bakalářská práce. Západočeská univerzita. Vedoucí práce Eduard Ščerba. s. 36–37. Dostupné online.