Rataje (okres Tábor)

Rataje
	Kaplička v obci
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bechyně
Obec s rozšířenou působností	Tábor; (správní obvod)
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°21′ s. š., 14°26′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	219 (2025)
Rozloha	10,77 km²
Katastrální území	Rataje u Bechyně
Nadmořská výška	405 m n. m.
PSČ	391 65
Počet domů	95 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Rataje 86; 391 65 Bechyně ; posta@ratajeobec.cz
Starosta	Roman Šafránek
	Oficiální web: ratajeobec.cz
	Rataje
Další údaje
Kód obce	552976
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rataje (německy Rattai) jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 219^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Ratajích pochází z roku 1352.^[4] Vesnice byla roku 1360 rozdělena mezi tři majitele. Jedním byl Petr Stolice z Rataj se synem Janem, druhým Purkart z Rataj a třetím Ješek Svenkla z Vršovic. Kterému z nich patřila zdejší tvrz však není jasné. K Purkartovu statku ve vsi patřil poplužní dvůr, dvě krčmy a dva podsedci. Roku 1368 část vsi vlastnil Jan z Podolí, jehož synové Onš a Beneš z Podolí získali Purkartův díl. Jinou část vsi v té době vlastnil Jan Stolička z Rataj, syn Petra Stolice. Jan zemřel před rokem 1395 a jeho syn Ješek Stolička ratajskému kostelu věnoval roční plat ve výši jedné a půl kopy grošů. Před rokem 1415 byla vesnice rozdělena na dva díly, z nichž jeden patřil k Dobronicím a druhý k Podolí, takže ratajská tvrz nejspíše v té době zanikla.^[5]

V 16. století jeden díl vesnice patřil k bernartickému panství, druhá část patřila k majetku Hozlauerů na hradu Dobronice. V roce 1594 koupil i první díl Kryštof Hozlauer. Po bitvě na Bílé Hoře byla vesnice zkonfiskována a prodána Šternberkům. Nadále sdílela osudy nedaleké Bechyně. V 17. století je evidováno sedm osazených usedlostí a třináct pustých.^[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7]^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	588	587	518	544	575	522	503	337	362	309	259	224	200	191	177
Počet domů	85	91	92	91	93	92	96	91	85	83	72	89	90	91	95

Obecní správa

Části obce

Kozín
Rataje

Od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 k obci patřila i Haškovcova Lhota a od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 také Dobronice u Bechyně.^[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.^[10]

Pamětihodnosti

Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na vyvýšeném návrší v obci. Barokní přestavbou prošel kostel v 18. století. V ohradní zdi hřbitova jsou dvě branky se štítovými nástavci a výklenková kaple.^[11]
U kostela se nachází klasicistní budova fary čp. 18.^[11]
Na severovýchodním okraji se dochovaly terénní pozůstatky ratajské tvrze ze čtrnáctého století.^[12]
Pod kostelem se nachází dům čp. 46 s letopočtem 1893.
Pod návrším u kostela se nalézá vysoký kamenný pomník padlým v první světové válce.
U hasičské zbrojnice v dolní části obce se nachází kříž v ohrádce.
Před usedlostí čp. 45 se nachází litinový kříž na nízkém kamenném podstavci. Kříž je zdobený u paty obdélnou deskou s motivem andělíčka a božího oka. Nad motivem božího oka je další vyobrazení anděla a nad ním v kulatém štítku je tento nápis: Bůh s Tebou.
Za mostem přes říčku Smutnou, u bývalého mlýna čp. 42 se nachází novodobá výklenková kaple. Nad vchodem je uvedená datace 2009.
Další výklenková kaple se nalézá na zahradě u domu čp. 87.^[11]
Poblíž kaple se přes silnici nachází dům čp. 68 datovaný 1862.
Ve vsi se nachází řada zděných lidových staveb. Usedlosti mají vesměs klenutou bránu, některé křídlové štíty a pochází z druhé poloviny 19. století a z počátku 20. století. V horní polovině návsi se nachází usedlost čp. 7, 8 (s datací 1862), čp. 9 (okolo roku 1850), čp. 10, 11, 12, 13. Usedlost čp. 20 s neobvyklým štítem, která se nachází naproti kostelu, je z 19. století. Z hospodářských staveb z druhé poloviny 19. století je charakteristická stodola s cihlovými vyzdívkami větracích otvorů u usedlosti čp. 1.^[11]
Sopečný mohylník, archeologické naleziště směrem jihovýchodně z vesnice

Galerie

Kostel Nejsvětější Trojice
Křížek v obci
Chalupa pod kostelem
Bývalý mlýn
Kříž před mostem

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Rataje – tvrz, s. 164.
↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Rataje tvrz, s. 55.
↑ PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 389. Dále jen Pešta (2004).
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 134, 86.
↑ Udělené symboly – Rataje [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Pešta (2004), s. 390.
↑ BENEŠ, Jiří; JOHN, Jan. Olověné předměty z předpolí tvrziště v Ratajích (okr. Tábor). In: Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 34. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2021. ISSN 0231-8237. S. 362.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rataje na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Rataje v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[51c0d5fed7eb7d3ba5c734e81568cf3140fb12a0-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[triska-4] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Rataje – tvrz, s. 164.

[sedlacek-5] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Rataje tvrz, s. 55.

[Pešta-6] PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 389. Dále jen Pešta (2004).

[7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[8] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[prehled-obci-9] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 134, 86.

[symboly-10] Udělené symboly – Rataje [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

[FOOTNOTEPešta_(2004)390-11] Pešta (2004), s. 390.

[benes-john-12] BENEŠ, Jiří; JOHN, Jan. Olověné předměty z předpolí tvrziště v Ratajích (okr. Tábor). In: Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 34. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2021. ISSN 0231-8237. S. 362.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]