Rapotice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Rapotice (okres Třebíč))
Tento článek je o obci na Náměšťsku. O části obce Malonty pojednává článek Rapotice (Malonty).

Obec Rapotice (německy Rapotitz[4], starší názvy též Rajpotitz[5]) je nejvýchodněji položenou obcí okresu TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 539[1] obyvatel. Obcí prochází železniční trať Brno – Jihlava, obcí také prochází silnice druhé třídy II/393, stejně tak obcí prochází silnice první třídy I/23.

Rapotice
Náves v Rapoticích s kaplí Nanebevstoupení Páně
Náves v Rapoticích s kaplí Nanebevstoupení Páně
Znak obce RapoticeVlajka obce Rapotice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel539 (2023)[1]
Rozloha4,14 km²[2]
Katastrální územíRapotice
Nadmořská výška495 m n. m.
PSČ675 73
Počet domů195 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 55
675 73 Rapotice
obec@rapotice.cz
StarostaIng. Jiří Bechný
Oficiální web: www.rapotice.cz
Rapotice
Rapotice
Další údaje
Kód obce591581
Kód části obce139327
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Újezd u Rosic, Vysoké Popovice, Lukovany, Lesní Jakubov a Sudice.

Historie editovat

Obec snad měla být obývána již v roce 1086, snad měla být založena panem Rapotou. V 11. stoleti obec však existovala a v obci stála tvrz.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, kdy obec jako nevolnická byla darována Oldřichem Přemyslovským a Litoldem Přemyslovským benediktinskému klášteru v Třebíči. V roce 1304 byla tvrz v obci zničena Kumány. Pak obec patřila Templštejnu a v roce 1461 byly spolu s věnem Barbory (dcery Jiřího z Poděbrad) připojeny k majetku Jindřicha z Lipé a staly se součástí panství města Ivančice.[5] V roce 1496 se Ivančice staly součástí panství v Moravském Krumlově, který vlastnili postupně páni z Lipé, Lichtenštejnové a Kinští. Těm Ivančice i s Rapoticemi patřily až do reforem v roce 1848.[6]

Roku 1857 byla zbořena stará zvonice na návsi a pak místo ní byla postavena kaplička s obrazem Nanebevzetí Páně. V roce 1866 vesnici poničilo krupobití a v roce 1892 vyhořelo 20 domů. V roce 1898 byl ve vsi založen potravinový spolek, ten pak roku 1905 zanikl. Roku 1886 byla založena škola ve vsi, v roce 1908 byla škola rozšířena na dvojtřídku.[7]

Od roku 1886 v obci je pošta a od roku 1911 četnická stanice. V roce 1903 hospodářská beseda, v roce 1911 byl založen čtenářský spolek a v roce 1914 hasiči, Sokol, Orel, Dělnická tělocvičná jednota, Omladina a spolek odborných horníků.[4]

Do roku 1849 patřily Rapotice do ivančického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak mezi lety 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety patřily Rapotice pod Sudice 1850 a 1882, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Rapotic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 287 353 375 433 468 515 594 595 602 556 503 455 453

Politika editovat

V letech 2002–2010 působila jako starostka Ing. Marcela Smekalová, od roku 2010 do konce roku 2013 zastával tuto funkci Petr Matoušek, který odstoupil z důvodu pochybné osobní půjčky z obecní pokladny.[10] Po roce 2013 je ve funkci bývalý místostarosta Ing. Jiří Bechný. Ten byl také zvolen znovu starostou na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014.

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Rapotice
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (36.78 %) ČSSD (24.37 %) KSČM (24.01 %) ANO (24.42 %) SPOLU (31.25 %)
2. KSČM (20.35 %) KDU-ČSL (18.63 %) ČSSD (19.71 %) KDU-ČSL (12.54 %) ANO (27.3 %)
3. ODS (19.28 %) KSČM (17.2 %) KDU-ČSL (18.99 %) KSČM (11.88 %) Piráti+STAN (10.85 %)
účast 74.02 % (282 z 381) 68.28 % (282 z 413) 66.59 % (279 z 419) 70.77 % (305 z 431) 71.26 % (305 z 428)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Rapotice
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (43.75 %) KSČM (26.87 %) KDU-ČSL (23.27 %) ANO (19.27 %)
2. KSČM (18.22 %) ČSSD (21.25 %) KSČM (16.98 %) KDU-ČSL (18.07 %)
3. KDU-ČSL (16.66 %) KDU-ČSL (21.25 %) ČSSD (13.2 %) Piráti (16.26 %)
účast 47.55 % (194 z 408) 40.90 % (173 z 423) 37.12 % (160 z 431) 39.24 % (166 z 423)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (87 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (41 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (38 hlasů). Volební účast byla 66.18 %, tj. 274 ze 414 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (181 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (109 hlasů). Volební účast byla 67.52 %, tj. 291 ze 431 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (156 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (53 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 70.30 %, tj. 303 ze 431 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (191 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (120 hlasů). Volební účast byla 72.83 %, tj. 311 ze 427 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (110 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (77 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (55 hlasů). Volební účast byla 72.83 %, tj. 311 ze 427 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (180 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (116 hlasů). Volební účast byla 70.64 %, tj. 296 ze 419 oprávněných voličů.[22]

Galerie editovat

Pamětihodnosti editovat

  • Kaplička Nanebevzetí Páně – na návsi, postavena byla na místě zbořené zvonice v roce 1857,[7] kaple je postavena nezvykle orientována na západ. V původní zvonici byl zvon z roku 1766, ten však byl rekvírován během první světové války, v roce 1918 byl pořízen nový zvon, který byl rekvírován během druhé světové války. V roce 1946 byl pořízen nový zvon, který v kapli zůstal.[23]

Osobnosti editovat

Zajímavosti editovat

Z Rapotic pocházela první pacientka třebíčské nemocnice – paní Anežka Brázdová, roz. Vokounová (nar. roku 1885). Na posvícenské zábavě v listopadu 1902 ji postřelil její zhrzený partner. První zákrok podstoupila u MUDr. Františka Dreuschucha v Náměšti nad Oslavou, do Třebíče ji dopravili vlakem. Ani doktor Jaroslav Bakeš jí však nevyňal třetí kulku, která uvízla mezi žebry. Přes nepříznivou diagnózu tehdy 18leté děvče nakonec přežilo a dožilo se pokročilého věku.[24]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 107. 
  5. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 28. Dostupné online.
  6. a b c O obci [online]. Rapotice: Obec Rapotice [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. 
  7. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 295–300. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 258. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  10. JAKUBCOVÁ, Hana. Starosta Rapotic si z obecní kasy vzal statisíce. Byla to půjčka, tvrdí [online]. iDNES.cz, 2014-01-14 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  23. pch. Magická místa Třebíčska – obrácená kaple. Horácké noviny. 2021-12-02, roč. XXXII, čís. 48, s. 13. 
  24. NOVOTNÝ, Gustav. Působení MUDr. Jaroslava Bakeše v Třebíči v letech 1902–1909. In: Západní Morava. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007. ISBN 978-80-7275-074-0. S. 83–106.

Související články editovat

Externí odkazy editovat