Radulf II. z Coucy
Radulf II. z Coucy (francouzsky Raoul II de Coucy, † 8. února 1250, Mansúra) byl pán z Coucy, Marle a La Fère, účastník sedmé křížové výpravy.
| Radulf II. z Coucy | |
|---|---|
_d%27un_seigneur_de_Coucy.jpg) | |
| Narození | 13. století |
| Úmrtí | 8. února 1250 |
| Otec | Enguerrand III. z Coucy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se jako starší syn Enguerranda III. z Coucy a Marie, dcery Jana z Montmirail. Po listopadu 1246 se oženil s ovdovělou Filipou, dcerou Šimona, hraběte z Ponthieu a Aumale. Krátce po sňatku se věren rodové tradici[1] vydal se svým panovníkem Ludvíkem IX. na křížovou výpravu.
V únoru 1250 se při přecházení Nilu část vojska pod velením králova bratra Roberta z Artois nechala strhnout k útoku na město al-Mansúru, třebaže jej od toho Vilém ze Sonnacu společně s Vilémem ze Salisbury odrazoval.[2] Křivolaké uličky Mansúry se pak pro křižáky staly pastí. Společně s královým bratrem a řadou dalších Radulf v ulicích Mansúry padl.[3]
| „ | Ale když se rozhodli, že se vrátí, Turci po nich začali v ulicích, které byly velmi úzké, házet klády a polena. A tam přišli o život hrabě z Artois, pán z Coucy, jménem Raoul, a mnoho dalších rytířů, jejichž počet se odhaduje na tři sta... | “ |
| — Jean de Joinville[3] | ||
Za jeho náhrobek bývá považován ležící rytíř se štítem umístěný v laonském kostele sv. Martina. Roku 1908 byl zařazen do seznamu jako Monument historique.[4] Dědicem panství se stal jeho mladší bratr Enguerrand IV.
Reference editovat
- ↑ MAYER, Hans Eberhard. Dějiny křížových výprav. Praha: Argo, 2014. ISBN 9788025712702. S. 58.
- ↑ BARBER, Malcolm. Noví rytíři. Dějiny templářského řádu. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-764-1. S. 173.
- ↑ a b DE JOINVILLE, Jean. Život Ludvíka Svatého. Praha: Argo, 2014. ISBN 9788025712702. S. 65.
- ↑ www.culture.gouv.fr
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radulf II. z Coucy na Wikimedia Commons
