Radhošť

hora v Moravskoslezských Beskydech
Tento článek je o beskydské hoře. O obci v okrese Ústí nad Orlicí pojednává článek Radhošť (okres Ústí nad Orlicí).

Radhošť (moravsky Radhošč) je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu, 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku.

Radhošť
Vrchol Radhoště
Vrchol Radhoště

Vrchol1129 m n. m.
Prominence124 m ↓ Pustevny
Izolace5 km → Čertův mlýn[1]
SeznamyTisícovky v Česku #156
Ultratisícovky #45
Nejprominentnější hory CZ
Hory Moravskoslezských Beskyd
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříMoravskoslezské Beskydy / Radhošťská hornatina / Radhošťský hřbet / Pustevenský hřbet
Souřadnice
Radhošť
Radhošť
Horninapískovec, slínovec
PovodíRožnovská BečvaBečvaMoravaDunaj, LubinaOdra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídlo Radegasta editovat

Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast (Radhošť) – Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž.

Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je dnes už téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody a je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.

Po středě 21. srpna 1968 byl mezi sochou Radegasta a vrcholem Radhoště i tábor vojáků sovětské armády "dočasně umístěných na území Československa".[2]

V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků. V r.1939, na počátku nacistické okupace, bylo na pouti na Radhošť asi 50.000 poutníků.

Stavby na vrcholu editovat

Na vrcholu Radhoště se nachází kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 18961898, sousoší obou věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. Kaple je nejvýše položená církevní stavba v ČR.[3] V kapli je bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta republiky T. G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928. Na hřebeni Radhoště stojí také socha Radegasta z roku 1930. Asi 300 m jihovýchodně od vrcholu stojí hotel Radegast, mezi hotelem a vrcholem je ještě služebna Horské služby. Těsně pod vrchol vede od západu lyžařský vlek, přímo na vrcholu je geodetický bod.

Ochrana přírody editovat

Související informace naleznete také v článku Radhošť (národní přírodní rezervace).

Na Radhošti byla v roce 1955 vyhlášena národní přírodní rezervace.

Přístup editovat

Radhošť je nejsnáze přístupný z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic a kde je také parkoviště. Odtud vede západním směrem modře značená hřebenovka přes vrchol Radegast a kolem sochy Radegasta až na vrchol (4 km). Naopak nejhodnotnější výstup vede z Rožnova pod Radhoštěm po červené turistické značce (7 km s převýšením kolem 800 m).

Výhled editovat

Směrem k jihu jsou viditelné rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat. Východnímu obzoru dominují beskydské vrcholy Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn. V dálce jsou viditelné Strážovské vrchy, masív Malé Fatry a štíty Tater. Směrem k severu se otevírá pohled na Ostravskou pánev, kterou částečně zakrývá izolovaný masív Ondřejníku. Na severozápadě v popředí vystupuje oblá kopule Velkého Javorníku, za ní v dálce Velký Roudný a v pozadí Hrubý Jeseník. Směrem na západ se rozprostírá Moravská brána, lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.[4] Za výjimečně výborné dohlednosti lze spatřit i 261 km vzdálený alpský vrchol Schneeberg.[5]

Zajímavosti editovat

  • Po Radhošti se tradičně pojmenovávají i vlaky. V letech 2015 až 2018 to byl jeden pár vlaků EuroCity (v roce 2018 expres) společností České dráhy a ZSSK v trase: Praha - Olomouc - Horní Lideč - Žilina a zpět. V současnosti (2020) se po Radhošti jmenuje jeden pár spěšného vlaku z Brna do Valašského Meziříčí a zpět.
  • Hora Radhošť leží na hranici katastrů dvou obcí, Dolní Bečvy a Trojanovic. Tím pádem je na území dvou okresů, Vsetína a Nového Jičína, takže i na hranici dvou krajů – Zlínského a Moravskoslezského. A je také na hranicích Olomoucké arcidiecéze a Ostravsko-opavské diecéze. Zároveň jedna strana hory je v povodí řek tekoucích do Baltského moře a na druhé straně zase tečou do Černého moře.

Fotogalerie editovat

Reference editovat

  1. Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. Zápis z X. Stezky Turistického akademického klubu TAK Praha, Beskydy 26. až 30. října 1968,den 2., Rožnov-Masarykovo nám.-Radhošť-Pustevny "Ubytovna Mamienka"
  3. Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, Dolní Bečva [online]. Východní Morava [cit. 2020-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-27. 
  4. Bájný Radhošť: při troše štěstí odsud uvidíte i Tatry
  5. Schneeberg (Klosterwappen) z Radhošťa

Literatura editovat

  • MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava - Říp - Blaník - Hostýn - Radhošť. 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 376 s. (Krok; sv. 3.). ISBN 80-86515-60-5. Kapitola Od Radegastova kultu k masové turistice: Radhošť, s. 313–342. 

Externí odkazy editovat