Racek novozélandský
Racek novozélandský (Chroicocephalus novaehollandiae scopulinus) je starší český název pro novozélandský poddruh racka australského (Larus novaehollandiae). V minulosti byl tento taxon často považován za samostatný druh Chroicocephalus scopulinus, avšak podle nejnovější systematiky (stav k roku 2022) se jedná o poddruh racka australského (Larus novaehollandiae).[1]
 Racek novozélandský | |
|---|---|
 Racek novozélandský (Christchurch) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neoghathae) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Podřád | racci (Lari) |
| Čeleď | rackovití (Laridae) |
| Rod | Chroicocephalus |
| Druh | racek australský (Larus novaehollandiae) |
| Binomické jméno | |
| Chroicocephalus novaehollandiae scopulinus Forster, 1844 | |
| Trinomické jméno | |
| Chroicocephalus novaehollandiae scopulinus Forster; 1844 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Podobá se příbuznému racku australskému – má bílou hlavu, tělo a ocas, světle šedá křídla, bílé vnější ruční letky s černou kresbou a bílými skvrnami u špiček tří krajních letek. Nohy a zobák jsou červené. Mladí ptáci mají hnědé křídelní krovky, černé špičky všech letek a tmavé skvrny na temeni a za okem.[2]
Výskyt editovat
Racek novozélandský hnízdí na Novém Zélandu na obou hlavních ostrovech (Jižní a Severní) i na některých menších ostrovech, k těm co do početnosti hnízdění významným patří Chathamské ostrovy, Takapourewa a Tříkrálové ostrovy. Během sčítání ptáků v terénu v letech 2014–2016 bylo objeveno 27 831 párů. Populace poddruhu je přitom na ústupu.[3] Hlavní ohrožení racků novozélandských představuje predace introdukovanými zdivočelými kočkami, fretkami, krysami a hranostaji. Klíčovým faktorem v hnízdní úspěšnosti je dostupnost krilu, hlavní složky jídelníčku hnízdících racků novozélandských, jehož množství a distribuce se mění v důsledku globálního oteplování.[2]
Fotogalerie editovat
-
Dospělý pták v letu -
Skupinka ptáků různého věku -
Nedospělý jedinec -
Kolonie racků novozélandských v Kaikouře
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Noddies, skimmers, gulls, terns, skuas, auks [online]. IOC World Bird List v12.2, 2022 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MILLS, J. A. Red-billed Gull - Tarāpunga [online]. New Zealand Birds Online, 2013, rev. 2022 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FROST, Peter G. H.; TAYLOR, Graeme A. The status of the red-billed gull (Larus novaehollandiae scopulinus) in New Zealand, 2014–2016. S. 1–13. Notornis [online]. The Ornithological Society of New Zealand Inc., 2018 [cit. 2023-01-09]. Roč. 65, s. 1–13. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu racek novozélandský na Wikimedia Commons - Racek novozélandský v Digitální encyklopedii novozélandského ptactva (anglicky)
