Otevřít hlavní menu

Raabs an der Thaya

obec v okresu Waidhofen an der Thaya v Rakousku

Raabs an der Thaya (česky Rakous či Rakousy nad Dyjí) je malé město se stejnojmenným hradem v Dolním Rakousku v okrese Waidhofen an der Thaya. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.

Raabs an der Thaya
Hrad Raabs an der Thaya
Hrad Raabs an der Thaya
Raabs an der Thaya – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 410 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Raabs an der Thaya
Raabs an der Thaya
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 134,7 km²
Počet obyvatel 2 651 (2018)[1]
Hustota zalidnění 19,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.raabs-thaya.gv.at
Telefonní předvolba 02846
PSČ 3820
Označení vozidel WT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Městečko leží v severní části Waldviertelu (Lesní čtvrti) v Dolním Rakousku na soutoku dvou zdrojnic Dyje, Moravské Dyje a Rakouské Dyje. Obec zaujímá plochu 134,65 km², z níž 27,6% je zalesněno.

Katastrální územíEditovat

  • Alberndorf
  •  
    Náměstí v Raabs an der Thaya
    Eibenstein
  • Grossau
  • Koggendorf
  • Kollmitzdörfl
  • Liebnitz
  • Lindau
  • Luden
  • Modsiedl
  • Mostbach
  • Neuriegers
  • Niklasberg
  • Nonndorf
  • Oberndorf bei Raabs
  • Oberndorf bei Weikertschlag
  • Oberpfaffendorf
  • Pommersdorf
  • Primmersdorf
  • Raabs an der Thaya
  • Rabesreith
  • Reith
  • Rossa
  • Schaditz
  • Speisendorf
  • Süßenbach
  • Trabersdorf
  • Unterpertholz
  • Unterpfaffendorf
  • Weikertschlag an der Thaya
  • Wetzles
  • Wilhelmshof
  • Zabernreith
  • Zemmendorf
  • Ziernreith

Pravopis místního jména se může poněkud lišit od názvu katastrálního území. Katastrální území Grossau je dnes na místní tabuli označeno "Großau".

Sousední obceEditovat

  Písečné a Županovice Dešná Vratěnín  
Karlstein an der Thaya   Drosendorf-Zissersdorf
    Raabs an der Thaya    
 
Groß-Siegharts Ludweis-Aigen Japons

HistorieEditovat

V jádru Dolních Rakous ležící místo má dějiny stejně proměnlivé jako jsou dějiny celého Rakouska. Z Rakouse pochází první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata von Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Rakous českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic) († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané na Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela přešlo na klášteru Vyšší Brod. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka, podle listiny sepsané ve Vídni, panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).[2].

V období první světové války byl v Grossau Internační tábor Grossau.

Po první světové válce se majitel hradu dostal do úpadku a roku 1932 byl proto hrad Raabs an der Thaya vydražen. V sedmdesátých letech prošel areál hradu rozsáhlou obnovou.

Význam názvu Raabs v češtiněEditovat

Ve středověku bylo hrabství Raabs v češtině označováno jako Rakousy nebo Rakousko (hrad Raabs označuje roku 1100 Kosmova kronika jako castrum Racouz). Tento výraz byl později rozšířen také na území "za Raabs" a přenesl se na podunajské rakouské vévodství. Díky tomu má čeština (a z ní slovenština) vlastní jedinečný termín pro Rakousko, v ostatních jazycích nazývané odvozeninami z domácího Österreich, případně přes lat. Austria.[3]

Vývoj počtu obyvatelEditovat

PolitikaEditovat

Starostou města je Rudolf Mayer, vedoucím kanceláře Herbert Hauer.

Po obecních volbách konaných v roce 2010 bylo 23 křesel v městském zastupitelstvu rozděleno podle získaných mandátů takto:

Partnerská městaEditovat

  • Jemnice, Česko
  • Reszel, Polsko
  • MImo toho existuje přátelský vztah také s městem Třešť v České republice.

Kultura a pamětihodnostiEditovat

 
Hrad v Raabs a.d.Thaya

StavbyEditovat

Dolnorakouská zemská výstava 2009Editovat

Dne 28. března 2006 dolnorakouský zemský hejtman Dr. Erwin Pröll (* 1946) schválil uspořádání „Dolnorakouské zemské výstavy 2009“ společně s městem Horn a poprvé s českým městem Telč. Téma výstavy znělo "Rakouské Čechy rozděleny - odděleny – spojeny“. Ve farním dvoře Raabs, nazývaném "Lipový dvůr" je zobrazena hranice a život na pomezi a hlavní tržiště. Rakousko se nazývá "české Rakousko", co se doslova překládá jako země za Raabsem, proto se pro místo nabízí název "pomezí".

Hospodářství a infrastrukturaEditovat

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 121, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 328. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště v roce 2001 bylo 1259, tj. 42,26 %.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raabs an der Thaya na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Valentin Schmidt a Alois Picha: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen. I. Band. 1253–1419. Prag, 1908, S. 2–5
  3. Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich. Kremayr und Scheriau, Wien 1973, ISBN 3-218-00278-8, S. 54

Externí odkazyEditovat