Wikipedie

Rašovické skály

národní přírodní památka v Česku

Rašovické skály jsou národní přírodní památka v Doupovských horách. Nachází se na západním svahu jednoho z výběžků masívu Nedílu asi jeden kilometr východně od Lestkova u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Dominantou chráněného území je přibližně dvacet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá skalní stěna s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi kriticky ohrožené rostliny, které na skalách rostou, patří pochybek severní a řeřišník skalní.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Rašovické skály
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Celkový pohled z Lestkova
Celkový pohled z Lestkova
Základní informace
Vyhlášení20. května 1992
VyhlásilOkresní úřad Chomutov
Nadm. výška400–585 m n. m.
Rozloha85,01 ha[1][2]
SprávaAOPK ČR – RP SCHKO Slavkovský les
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresChomutov
UmístěníKlášterec nad Ohří (k. ú. Lestkov u Klášterce nad Ohří, Suchý Důl u Klášterce nad Ohří)
Souřadnice50°21′45″ s. š., 13°12′14,04″ v. d.
Rašovické skály
Rašovické skály
Další informace
Kód1541
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Národní přírodní památky v Česku

Historie editovat

Přírodní památku Rašovické skály s rozlohou 35 hektarů[3] poprvé vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 20. května 1992.[4] Od 31. prosince 2004 jsou Rašovické skály součástí ptačí oblasti Doupovské hory[5] Od 15. dubna 2005 tvoří část evropsky významné lokality Doupovské hory s celkovou rozlohou 12 584,7 hektaru[6] a velmi malá část (22 m²) se překrývá s evropsky významnou lokalitou Hradiště.[7] Dne 15. dubna 2017 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí Rašovické skály jako národní přírodní památku,[8] která je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1541. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.[4]

Ačkoliv je okolí chráněného území pokryté lesními porosty, bylo v minulosti odlesněné a hospodářsky využívané. Dokladem jsou pomístní názvy U Spodní louky a U Horní Louky v sousedním údolí Suchého potoka[9] nebo výskyt světlomilných rostlin, které rostou pod skalním bradlem.[10]

Přírodní poměry editovat

Chráněné území s rozlohou 85,0078 hektaru a nadmořskou výškou 400–585 metrů se nachází v katastrálních územích Lestkov u Klášterce nad Ohří a Suchý Důl u Klášterce nad Ohří.[4] Zaujímá západní svah jednoho z hřbetů, které vybíhají směrem k severovýchodu z rozlehlého zalesněného masívu tvořeného dílčími vrcholy Nedíl (616 metrů), Křížový vrch (640 metrů) a Nad Lesnou (700 metrů).[11] Dominantou území je přibližně 150 metrů dlouhý a až 23 metrů vysoký skalní útvar zvaný Šebská skála (německy Schöbawände).[12]

 
Skalní výchoz na východním okraji chráněného území
 
Skalní výchoz na východním okraji chráněného území

Geologie, geomorfologie, půdy editovat

Rašovické skály, které vznikly v důsledku odtržení sesuvu, představují významný studijní geologický profil.[13] Ve spodní části kolmých skalních stěn se nacházejí hrubozrnné aglomeráty s nerovným,vypáleným povrchem. Výše nad nimi jsou tři vrstvy magmatických hornin, pocházející ze tří efúzí, tj. povrchových výlevů lávy. Nejstarší je vrstva olivínických bazaltoidů, nad ní jsou světlejší tefrity a nejvýše pak deskovitě odlučné světlé trachytické lávy.[13]

Geologická stavba území se vyvinula působením sopečné činnosti v průběhu třetihor. V nejnižší úrovni se nachází laharové aglomeráty, nad kterými se postupně vylily tři lávové proudy.[14] Nejnižší z nich je tvořený bazanitem, ve střední části je trachyandezit a vrcholové partie tvoří láva bazaltová. Trachyandezit je svým složením příbuzný znělci a Rašovické skály jsou jediným místem v Česku, kde je doložen lávový proud podobného složení.[15]

V geomorfologickém členění Česka lokalita leží v Doupovských horách, které jsou součástí Podkrušnohorské oblasti, konkrétně v geomorfologickém okrsku Jehličenská hornatina.[16] Skalní stěna vznikla rotačním sesuvem ve svrchním pleistocénu, v jehož důsledku se posunulo koryto Lestkovského (Rašovického) potoka o 200 metrů. Sesuv je dlouhý 1100 metrů a 500 metrů široký. Mezi ním a skalní stěnou se dochovaly bezodtoké sníženiny s malými mokřady.[17]

Na čedičových zvětralinách se vyvinul úrodný půdní typ kambizem eutrofní, ale vzhledem k velkému sklonu a blízkému skalnímu podloží dosahuje její mocnost na mnoha místech jen několik centimetrů. Tenký půdní pokryv vyhovuje méně konkurenceschopným rostlinám a rostlinám vázaným na povrchy skal (petrofyty).[12]

Podnebí a hydrologie editovat

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Rašovické skály leží v mírně teplé oblasti MT7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci (Průměrná roční teplota je asi 7,5 °C.[12]). Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů.[18] Vodu z území odvádí Rašovický a Suchý potok. Oba se přibližně o jeden kilometr severněji vlévají do Ohře.[19]

Flóra editovat

 
Les v chráněném území

Důvodem ochrany Rašovických skal je zachování teplomilných společenstev na čedičovém podkladě.[4] K hodnotným stanovištím patří travnaté okraje skalních výchozů a lesních porostů, které představují asi 5 % rozlohy chráněného území.[20] Jejich pokryv tvoří travino-bylinná společenstva a keře, z nichž je významně zastoupena trnka obecná (Prunus spinosa) a skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Rostou zde také jednotlivé keře jalovce obecného (Juniperus communis).[21] Květnaté bučiny zaujímají asi 35 % rozlohy. Hlavním druhem stromu je buk lesní (Fagus sylvatica), místy javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa malolistá (Tilia cordata).[22] Přibližně na pětině území rostou smíšené lesní porosty na prudších svazích s výchozy skal (svaz Tilio-Acerion).[20]

Rašovické skály jsou místem výskytu řady ohrožených druhů rostlin. Ke kriticky ohroženým patří pochybek severní (Androsace septentrionalis) a řeřišník skalní, které oba rostou v počtu desítek jedinců či trsů na skalním bradle.[23] Pro pochybek severní jsou Rašovické skály jednou z posledních lokalit výskytu v Česku.[21] Na skalním bradle žije také stabilní populace silně ohroženého hvozdíku sivého (Dianthus gratianopolitanus) a koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica). K ohroženým druhům patří, v Doupovských horách ojedinělá,[21] sasanka lesní (Anemone sylvestris) a tařice skalní (Aurinia saxatilis) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) na skalním bradle, lilie zlatohlavá (Lilium martagon) ve smíšeném lese a malé populace vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) ve světlých lesích. Na rozhraní křovin a travnatých stanovišť roste malá populace vstavače mužského (Orchis mascula).[23]

Fauna editovat

Významná je také fauna. V chráněném území hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Ze silně ohrožených ptáků v Rašovických skalách hnízdí holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) a bývá pozorován skřivan lesní (Lullula arborea), lejsek šedý (Muscicapa striata) a krahujec obecný (Accipiter nisus). Z ohrožených druhů zde nepravidelně hnízdí také jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a při lovu sem zalétá rorýs obecný (Apus apus). Dlouhodobě zde hnízdí ohrožený výr velký (Bubo bubo) a sluka lesní (Scolopax rusticola), zranitelná žluna šedá (Picus canus) a málo dotčený datel černý (Dryocopus martius). Pravidelně bývá pozorován čáp černý (Ciconia nigra) a včelojed lesní (Pernis apivorus), kteří hnízdí v navazujícím území.[23]

Z ostatních živočichů se vyskytují silně ohrožení slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara).[23] V několika letech před rokem 2016 byly nalezeny stopy rysa ostrovida (Lynx lynx).[15]

Přístup editovat

Chráněné území je přístupné po lesních a polních cestách ze Suchého Dolu nebo z Lestkova.[19]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. ↑ Chráněná území ČR. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Rašovické skály, s. 97. 
  4. ↑ a b c d e NPP Rašovické skály [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ PO Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ EVL Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ EVL Hradiště [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Vyhláška č. 108/2017 Sb. ze dne 2017-04-05, Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Rašovické skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2018-06-03]. Dostupné online.
  9. ↑ Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. S. 227. Dále jen Doupovské hory (2016). 
  10. ↑ Plán péče o národní přírodní památku Rašovické skály na období 2017–2021 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017-07-25 [cit. 2019-05-05]. S. 13. Dále jen Plán péče (2017). Dostupné online. 
  11. ↑ Doupovské hory (2016), s. 226.
  12. ↑ a b c Plán péče (2017), s. 10.
  13. ↑ a b HRADECKÝ, Petr. Geologické lokality: Rašovické skály [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2022-11-03]. Dostupné online. 
  14. ↑ Doupovské hory (2016), s. 58.
  15. ↑ a b Doupovské hory (2016), s. 390.
  16. ↑ Doupovské hory 2016, s. 96.
  17. ↑ Doupovské hory (2016), s. 99.
  18. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-04]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  19. ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Plán péče, s. 8.
  21. ↑ a b c Doupovské hory (2016), s. 229
  22. ↑ Doupovské hory (2016), s. 228.
  23. ↑ a b c d Plán péče, s. 11–12.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rašovické_skály&oldid=23389038“