RIM-24 Tartar byla americká jednostupňová námořní protiletadlová řízená střela krátkého dosahu z doby studené války. Spolu s ní patřily do první generace těchto střel ještě systémy TerrierTalos. Vyvinula ji firma Convair pro nasazení na lodích US Navy.

Střela Tartar na odpalovacím zařízení francouzského torpédoborce třídy Cassard
Dvojice radarů AN/SPG-51 sloužicích k navádění střel Tartar

Vývoj editovat

Vývoj střely byl objednán v roce 1955, první start proběhl v roce 1958 a do služby byla zařazena v roce 1962.[1] Mimo USA ji používala také námořnictva Austrálie, Francie, Itálie, Holandska, Japonska a SRN. Ve službě ji nahradily především vzhledově podobně střely Standard.[2] Celkem bylo vyrobeno okolo 2400 střel Tartar ve verzích RIM-24A, RIM-24BRIM-24C (tato verze byla pouze modernizací starších).

Střela Tartar svým tvarem odpovídala letovému stupni střely Terrier, ze které byla ostatně vyvinuta. Měla jen jeden stupeň s raketovým motorem na tuhé pohonné látky Aerojet Mk 1. Ten však používal dvě různá paliva a proto část trysek sloužila pro start a část pro let. Na bocích rakety byly čtyři dlouhé stabilizační plochy a na jejím konci čtyři lichoběžníkové řídící plochy. V přídi rakety byl radiolokační naváděcí systém.[3] První verze RIM-24A operovala ve výškách 15–15 000 metrů a ve vzdálenostech 1,8–14 kilometrů. U vylepšené verze RIM-24B se dostup střely zvýšil na 20 000 metrů a dolet až na 30 kilometrů.[1]

Hlavní technické údaje RIM–24 Tartar editovat

  • Délka: 4,57 m
  • Maximální průměr: 0,34 m
  • Celková hmotnost: 650 kg
  • Maximální rychlost: 1,8 M

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b PARSCH, Andreas. General Dynamics (Convair) RIM-24 Tartar [online]. Rev. 2001-10-02 [cit. 2010-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KROULÍK, Jiří; RŮŽIČKA, Bedřich. Vojenské rakety. Praha: Naše vojsko, 1985. S. 398. [Dále jen Kroulík, Růžička (1985)]
  3. Kroulík, Růžička 1985, s. 397.

Externí odkazy editovat