Putovka

usedlost v Praze

Putovka je zaniklá usedlost v Praze 8-Karlíně, která stála v ulici Pernerova pod svahem Vítkova.[1][2]

Putovka
ulice Pernerova v místech zaniklé usedlosti
ulice Pernerova v místech zaniklé usedlosti
Základní informace
Zánikkonec 19. století
Další majiteléBernard Miler z Mildenburka , rodina Putova, Antonín Meisner
Poloha
AdresaPernerova, původní č.p.9, 10, Praha 8 - Karlín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Na východní straně sousedila Putovka s vojenským hřbitovem, který patřil k Invalidovně, na západní straně s karlínskou usedlostí Palmovka č.p. 11, ve které byla později zřízena Müllerova továrna na mýdlo a svíčky.[3]

Vinice Putovka a Palmovka bývaly původně jednou ucelenou vinicí Milerkou, kterou vlastnil Matěj Vojtěch Miler z Mildenburka.[3] Bernard Miler z Mildenburka zdědil její střední část a prodal ji staroměstskému měšťanu a mlynáři Pavlu Vojtěchu Vyšínovi. Roku 1714 se o vinici uvádí, že má rozlohu 3 strychy a že neposkytuje užitek, „neb jest z valné části na vrchu a skále“.[4]

Od dědiců Vyšína koupili pozemky a stavby roku 1727 Eva a Jan Putovi. Ti zde od roku 1735 prodávali víno, pivo a pálenku, na což měli povolení od vrchnosti. Rodině Putově patřila usedlost až do roku 1800. Tvořily ji dva domky s č.p. 9 a 10 a stodola mezi nimi. Hospodářství čítalo také „5 krav, šenkovní zařízení, stoly, lavice, židle v sále, zahradě a šenkovně, 2 pole, právo výčepné a pekařské a právo pálení kořalky.“[4] Roku 1779 je doložen chov stáda ovcí Dorotou Putovou. Posledním z rodu Putů se stala Ludmila Vohánková, rozená Putová. Poté se majitelé na usedlosti střídali.

Od roku 1829 ji vlastnil obchodník Antonín Meissner, který zde zřídil přádelnu bavlny a vlny, později v budovách sídlila továrna na cukrovinky a likéry. Nakonec pozemky odkoupila firma Breitfeld, Daněk a spol.

Reference

editovat
  1. Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Karlín - dříve Karolinenthal. CPO evid. č.3051-1, mapový list č. I. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
  2. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online.
  3. a b František Kneidl: Dějiny města Karlína. Kniha 1, Špitálsko za branou poříčskou od dávných časů do založení Karlína. Praha: Unie, 1923.
  4. a b Barbora Laštovková: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. S. 245.

Literatura

editovat
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha. Dodatky II., Historická předměstí a okraje města – pravý břeh Vltavy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2003. 127 s. ISBN 80-7185-622-3. (Obr. 14)
  • KNEIDL, František. Dějiny města Karlína. Kniha 1, Špitálsko za branou poříčskou od dávných časů do založení Karlína. Praha: Unie, 1923. 352 s., 1 l. S. 303, 311, 322, 324-326. Dostupné online.
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 245 – 246.
  • MÍKA, Zdeněk. Karlín: nejstarší předměstí Prahy. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2011. 158 s. ISBN 978-80-85394-80-1. S. 124, 125.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat