Ptačí kupy

hora v Jizerských horách

Ptačí kupy, též Ptačí vrchy (německy Vogelkoppen)[1] je skalní masiv z žulyJizerských horách. V severozápadním svahu se nachází stejnojmenná přírodní rezervace, chránící skalní útvar a smíšené vrcholové lesy tvořené bukem, smrkem a jeřábem o rozloze 11,76 ha.[2] V nejvyšším bodě vrchol dosahuje 1013 m n. m. a je přístupný jako vyhlídka.[3]

Ptačí kupy
Ptačí kupy z Frýdlantského cimbuří
Ptačí kupy z Frýdlantského cimbuří

Vrchol 1013 m n. m.
Prominence 38 m ↓ východní sedlo
Izolace 0,4 m → Holubník
Seznamy Tisícovky v Česku #345
Hory a kopce Jizerských hor
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Pohoří Jizerské hory / Jizerská hornatina / Smědavská hornatina / Černohorská část
Souřadnice
Ptačí kupy
Ptačí kupy
Hornina hrubozrnná žula
Povodí Smědá, Lužická Nisa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

LokalitaEditovat

PR Ptačí kupy leží ve střední části CHKO Jizerské hory jižně od Hejnic. Vyhlídka je přístupná je pouze pro pěší a v docházkové vzdálenosti po značené trase ve vzdálenosti 8km od obce Hejnice a 12km od Oldřichova v Hájích. Nadmořská výška Přírodní rezervace je 900 - 1008 m n. m.[2]

Z vrcholu je výhled na Frýdlantsko, Ještědsko, Kozákovský hřeben, Krkonoše a Lužické hory.

HistorieEditovat

Název Ptačí kupy má historický význam ve středověké činnosti zvané čižba – ptáčnictví. Právě na vrcholu této hory se nacházelo jedno z Jizerských čihadel.[1]

První ochrana oblasti byla vyhlášena 21.6. 1960 Ministerstvem školství a kultury pod názvem Státní přírodní rezervace Ptačí vrchy za účelem ochrany porostů, květeny a krajinných útvarů. V roce 1965 byla ministerstvem kultury ČSSR přejmenována na přírodní rezervaci Ptačí kupy a následně byla ochrana PR roku 1992 potvrzena Ministerstvem životního prostředí.[3]

V osmdesátých letech byl místní porost spolu s dalšími oblastmi v Jizerských horách poškozen imisemi SO2 a následnými kyselými dešti z blízkých německých a polských elektráren. Imise poklesly pod kritickou hodnotu až v roce 1991 kdy byl provoz v dotyčných elektrárnách značně omezen.[4] Z této doby v rezervaci pozůstaly skelety odumřelých smrků, které zde byly ponechány a dnes slouží jako habitat pro bezobratlé a ptactvo.

Přírodní poměryEditovat

GeologieEditovat

Temeno hory je plochého tvaru ale samotný vrchol je tvořen dvěma skalními útvary z hrubozrnné dvojslídné jizerské žuly.[5] Třetí útvar leží ve strmém severozápadním svahu a další tři menší jsou roztroušeny po rezervaci. Skalní kupy svého tvaru nabyly zvětráváním vodou, mrazem a větrem. Jsou specifické mrazovými sruby, puklinami a vodorovnou deskovitou odlučností.[1]

Hora je součástí komplexu Smědavské hornatiny a jedná se o severní výspu Hejnického hřbetu. Nejvyšší bod rezervace leží na jihovýchodním okraji území ve výšce 1013 m n.m. Nižší ze dvou vrcholových kup je rozdělena průrvou, skrz kterou vede turistická hřebenová stezka.[3]

FlóraEditovat

V západní oblasti pod vrcholem se nachází nejvýše položený souvislý acidofilní porost Buku lesního (Fagus sylvatica) v Jizerských horách[6]. Na vrcholu roste také Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a Smrk ztepilý (Picea abies). V původních pralesních porostech zde rostla také Jedle bělokorá (Abies Alba), která byla vytlačena lesnickou prací a ostatními dřevinami.[3]

Severní odlesněné části svahu jsou porostlé Brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus) a Brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Pozorovány zde byly další horské rostliny jako Podbělice alpská (Homogyne alpina), Starček hajní (Senecio nemorensis), Kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), kapradina Papratka horská (Athyrium distentifolium) a expanzivní Třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa).[7]

FaunaEditovat

Ačkoli přímo na skalním masivu kvůli oblíbenosti turistů v dnešní době již vzácné ptactvo pravděpodobně nepotkáme, okolní skály by mohly poskytovat vhodné podmínky i pro Sýce rousného (Aegolius funereus) nebo Sokola stěhovavého (Falco peregrinus), kteří jsou spolu s dalšími druhy hlavními objekty ochrany ptačí oblasti v Jizerských horách. [8] Dalším místním druhem je Krkavec velký (Corvus corax) nebo Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), který hnízdí v dutinách starých stromů.[9]

OchranaEditovat

Rezervace je součástí CHKO Jizerské hory. Dále také ptačí oblasti a většina území patří pod Evropsky významnou lokalitu Jizerskohorské bučiny.[10] Obojí v rámci soustavy Natura 2000.[9] V přírodní rezervaci Ptačí kupy jsou vyloučeny činnosti hospodářského zájmu, cílem je naopak potlačení antropogenních vlivů a ochrana přírodních procesů.[3] Nejcennější část rezervace byla kvůli okusu zvěře oplocena, v letech 1997-1998 ožínána proti expanzivní Třtině chloupkaté a byly zde vysazeny nové semenáčky za účelem ochrany bukového lesa.[3] V roce 2003 proběhly výchovné prořezávky, nové výsadby a zvětšení plochy oplocené části. Vzhledem k úspěšnosti zachování ekosystému byl plot v roce 2010 zbourán.[6] V Přírodní rezervaci Ptačí kupy jsou vyloučeny č

TurismusEditovat

Ptačí kupy jsou jednou z přirozených skalních vyhlídek s přístupem pro pěší veřejnost v Jizerských horách a přes vrchol vede hřebenová červená turistická stezka. Jako na všech Jizerských „tisícovkách“ je i na této hoře vrcholová kniha pro návštěvníky. [7] Ačkoli ptačí kupy neleží v turisticky nejnavštěvovanější oblasti Jizerských hor, jde o poměrně oblíbenou lokalitu. Přírodní procesy jsou tu hlavně během léta pod nátlakem eroze slabé půdy a sešlapu vegetace kvůli vstupování mimo vyznačené trasy. Kvůli strmému a hornatému terénu je cesta přes vrchol nepřístupná cyklistům i běžkařům.[3]

 
Mützelův obrázek pod Ptačími kupami na památku střetu lesníků s pytláky.

Pomníček Mützelův obrázekEditovat

Na severovýchod od vrcholu, mimo značenou turistickou stezku je pomník zvaný Mützelův obrázek. Postaven zde byl na památku střetu lesníků s ozbrojenými pytláky, kteří jednoho z nich postřelili. Pod malovaným obrázkem je na pomníku napsáno: „Zde byl v srpnu 1866 postřelen neznámými pytláky lesník Ferdinand Mützel.“[11]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  1. a b c HUŠEK, Jiří. O chráněných územích - Přírodní rezervace na jizerskohorských tisícovkách: Ptačí kupy. Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2002. Březen 2003, roč. 1, čís. 1, s. 77-78. Dostupné online. 
  2. a b Přírodní rezervace Ptačí kupy. AOPK ČR: RP Liberecko [online]. Resort životního prostředí [cit. 2020-10-24]. Dostupné online.
  3. a b c d e f g RNDR. VIŠŇÁK, Richard Ph.D. Plán péče: o přírodní rezervaci Ptačí kupy na období 2012-2021. 2012. AOPK ČR resort životního prostředí. Dostupné online
  4. Imise v Jizerských horách. LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V JIZERSKÝCH HORÁCH. Projekt Grantové služby LČR: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště–Strnady, 2004, , 5-6. Dostupné online
  5. CHALOUPSKÝ, J. a a kolektiv. Jizerské ruly a žuly. Geologie Krkonoš a Jizerských hor [online]. Praha: Ústřední ústav geologický, Academia, 1989, s. 102-103 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online
  6. a b HUŠEK, J. Ptačí kupy: tip na výlet. Upolín: Informační zpravodaj Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. 2012, 4(1), 34-35. Dostupné online
  7. a b Maloplošná chráněná území Libereckého kraje [online]. In: . Liberecký kraj, 2006, s. 68-69 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online
  8. Ptačí oblast Jizerské hory. AOPK ČR: Správa CHKO Jizerské hory [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online
  9. a b HORA, Jan, Pavel MARHOUL a Tomáš URBAN. NATURA 2000 v České republice: návrh ptačích oblastí. 2002. Česká společnost ornitologická, Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou chráněných krajinných oblastí ČR. Dostupné online
  10. Maloplošná zvláště chráněná území: Ptačí kupy. Digitální registr ÚSOP [online]. AOPK ČR [cit. 2020-10-25]. Dostupné online
  11. SPOLEK PATRON. Pomníčky/pytlácké příběhy: Mützelův obrázek. Spolek Patron, z.s. [online]. 1.1.2014 [cit. 2020-10-25]. Dostupné online