První vláda Ramsaye MacDonalda

vláda Spojeného království z roku 1924

První vláda Ramsaye MacDonalda vládnoucí roku 1924 byla první labouristickou vládou Spojeného království. Protože neměla většinu v Dolní sněmovně, byla závislá na podpoře opozičních stran. Postupně se neprávem stala terčem obav z komunismu a po devíti měsících v úřadu jí byla vyslovena nedůvěra.

První vláda Ramsaye MacDonalda
premiér Ramsay MacDonald
premiér Ramsay MacDonald
PředsedaRamsay MacDonald
Počet členů20 (kabinet)
58 (celá vláda)
Politické subjektyLabouristická strana
Dolní sněmovna
191/615
JmenovánaJiřím V.
Datum jmenování19240122a22. ledna 1924

Vyslovení nedůvěry19241104a4. listopadu 1924
A 364N 198Z 0 / 562

Konec v úřadu19241104a4. listopadu 1924
OpoziceKonzervativní strana
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PolitikaEditovat

Vytvoření vládyEditovat

 
Dolní sněmovna po volbách 1923
     Konzervativní strana: 258
     Labouristická strana: 191
     Liberální strana: 158

Po všeobecných volbách v prosinci 1923 byla Dolní sněmovna rozdělená na tři podobně silné části. Protože konzervativní vláda Stanleyho Baldwina v lednu nezískala důvěru, přicházely v úvahu dva scénáře; buď koalice Konzervativní a Liberální strany, nebo historicky první vláda Labouristické strany. Lídr liberálů Herbert Henry Asquith i konzervativců Stanley Baldwin ale nakonec labouristický kabinet připustili s očekáváním, že se ukáže neschopným a tím stmelí jejich vlastní strany. Liberálové navíc počítali s tím, že budou kontrolovat vládu de facto.[1]

22. ledna 1924 byl proto vůdce Labouristické strany Ramsay MacDonald jmenován ministerským předsedou. Nástup do vlády zaskočil i samotné labouristy; v Buckinghamském paláci nakrátko zavládlo napětí, král Jiří V. si ale postupně začal s MacDonaldem rozumět. Vláda žádnou revoluci nechystala, premiér i kancléř pokladu Philip Snowden věřili v pozvolné tempo změn; osm z dvaceti členů vlády pocházelo z vyšší nebo vyšší střední třídy.[2]

Domácí politikaEditovat

Nejdůležitější počin vlády v domácí politice byl zákon o bydlení, který zavedl subvence místním úřadům, aby byly postaveny levné byty pro málo placené dělníky.[3] Byl také ustanoven školský výbor, který později zavedl nové základy středoškolského vzdělání. Labouristé odkázali dalším vládám dva principy; že stát má povinnost zajistit občanům důstojné bydlení a že na středoškolské vzdělání mají nárok všechny děti bez rozdílu.[4]

Zahraniční politikaEditovat

Labouristická diplomacie se ve výsledku příliš nelišila od předchozích vlád. MacDonald ve zprávě pro Dolní sněmovnu uvedl, že se bude kabinetní politika zakládat na demokracii, otevřené politice a lidských právech; vyjednávací síla ministerstva zahraničí bude vycházet nikoli z vojenské síly, ale z odůvodněné politiky. Oněch devět měsíců MacDonaldovy zahraniční politky je hodnoceno víceméně kladně.[1]

Vláda se podílela na přijetí Ženevského protokolu o odzbrojení a mezinárodní bezpečnosti; anulací dluhu Irského svobodného státu byla též zažehnána hrozba násilí v Irsku. Kabinet také de iure uznal Sovětský svaz, což ovšem vedlo k jeho pádu.[5]

Pád vládyEditovat

Právě uznání SSSR bylo sice politicky výhodným krokem, vyprovokovalo ale útoky ze strany konzervativců a liberálů. Vláda, dosud držená zejména Liberální stranou, začala ztrácet i její podporu; dílem také kvůli malému vlivu Asquitha na kabinetní politiku.[6] Kampaň proti labouristům, mnohdy užívající špinavé metody, postupovala, a to navzdory faktu, že MacDonald veškeré projevy bolševismu ve své straně tvrdě potlačoval. Události nakonec vedly v listopadu k vyslovení nedůvěry vládě poměrem 364:198. Pár dní poté byl zveřejněn tzv. Zinovjevův dopis, údajně dokazující, že labouristé chystají komunistickou revoluci. Ve skutečnosti se jednalo o podvrh. V následujících všeobecných volbách byla Labouristická strana poražena, když získala jenom 151 poslanců.[1]

Legitimita vládyEditovat

Vládní strana Hlasy ve volbách % zisk Mandáty v Dolní sněmovně Křesla v kabinetu Vůdce strany
Labouristická strana 4 267 831 30,7 %
191/615
20 Ramsay MacDonald

Seznam členů kabinetuEditovat

Úřad Člen kabinetu Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Premiér a ministr zahraničíRamsay MacDonaldLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Lord kancléřLord HaldaneLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Lord prezident Státní radyLord ParmoorLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Lord strážce pečetiJohn Robert ClynesLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Kancléř státní pokladny[p 1]Philip SnowdenLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr vnitraArthur HendersonLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr koloniíJames Henry ThomasLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr válkyStephen WalshLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr pro IndiiSir Sidney OlivierLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr pro SkotskoWilliam AdamsonLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr letectvaLord ThomsonLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
První lord admiralityLord ChelmsfordLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Kancléř vévodství lancasterskéhoJosiah WedgwoodLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Prezident Úřadu pro obchod[p 2]Sidney WebbLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr zemědělstvíNoel BuxtonLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Prezident úřadu pro obchodCharles TrevelyanLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Generální poštmistrVernon HartshornLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
První komisař veřejných pracíFred JowettLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr práceThomas ShawLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924
Ministr zdravotnictvíJohn WheatleyLabouristická strana19240122a22. ledna 192419241104a4. listopadu 1924

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. ministr financí
  2. ministr obchodu

ReferenceEditovat

  1. a b c BENNETT, Gill. What’s the context? 22 January 1924: Britain’s first Labour government takes office [online]. GOV.UK, 2014-01-22 [cit. 2020-10-29]. (History of government). Dostupné online. (v angličtině) 
  2. WASSON, Ellis. Dějiny moderní Británie od roku 1714 po dnešek. Londýn: Blackwell Publishing Limited, 2010. ISBN 978-80-247-3267-1. Kapitola Válka, mír a válka: 1915-39, s. 293. 
  3. First Labour government [online]. Working Class Movement Library [cit. 2020-11-01]. (History of government). Dostupné online. (v angličtině) 
  4. Britain’s First Labour Government by John Shepherd and Keith Laybourn: Ghetto politics [online]. NewStatesman, 2013-05-28 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (v angličtině) 
  5. Ramsay MacDonald [online]. Britannica, 2020-10-08 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (v angličtině) 
  6. The 1924 general election [online]. Liberal HISTORY. Dostupné online. (v angličtině)