První vláda Gustava Stresemanna

První vláda Gustava Stresemanna byla vládou Německé říše v období Výmarské republiky působící od 13. srpna do 6. října 1923.

První vláda Gustava Stresemanna
Pořadíosmá
PředsedaGustav Stresemann
Počet členů12
Politické subjektyCentrum, SPD, DDP, DVP
Datum jmenování13. srpen 1923
Demise6. říjen 1923
Důvod ukončeníneshody ohledně zmocňovacího zákona
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda měla 12 členů a tvořila ji koalice Německé lidové strany (DVP), Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), Centra a Německé demokratické strany (DDP). Ve vládě byl jeden nestraník. Kabinet měl pohodlnou většinu 270 mandátů v 459 členném sněmu. Portfeje byly rozděleny v poměru 2:3:3:2. Vláda podala demisi po pouhých 52 dnech vlády kvůli neshodám v definici zmocňovacího zákona (německy: Ermächtigungsgesetz), který by umožnil vládě účinně bojovat proti hyperinflaci.

Vznik vládyEditovat

 
Francouzští vojáci v Dortmundu

Stresemannova vláda byla složena velice rychle. Předchozí poloúřednický kabinet kancléře Cuna pod tíhou levicových demonstrací podal demisi navečer 12. srpna 1923. Ještě ten večer dal prezident Ebert mandát na sestavení nové vlády předsedovi lidovců Gustavu Stresemannovi. Den na to byl kabinet sestaven a Stresemann jmenován kancléřem. První zasedání vlády se konalo 14. srpna 1923, tj. 36 hodin po resignaci kancléře Cuna. Jednalo se o nejrychlejší zformování vlády od vzniku říšského sněmu v roce 1920 do roku 1930, kdy začaly vznikat tzv. prezidentské kabinety.

Politika vládyEditovat

Kabinet zahrnoval všechny strany, které byly pro budování Výmarské republiky a nazýval se širokou koalicí (německy: Große Koalition). Součástí vlády byli sociální demokraté, lidovci, katolíci z Centra a liberální němečtí demokraté. Nikdy ale nebyla podepsána koaliční smlouva či představen politický program. Dědictvím po předchozí vládě byla hyperinflace způsobená zastavením veškeré průmyslové produkce v Porúří. Pasivním odporem se pokusili Němci bojovat proti okupaci Porúří francouzsko-belgickými vojsky. Výsledkem ale byl kolaps marky na měnových trzích a nedostatek cizích měn pro dovoz nutných potravin. Cílem vlády se stala stabilizace marky a osvobození okupovaného Porúří. Vzniklo i nové ministerstvo pro okupovaná území.

Od 15. srpna do 27. září 1923 neproběhlo žádné zasedání sněmu a kabinet spoléhal na 48. článek ústavy, který povoloval prezidentovi vládnout bez sněmu za pomoci dekretů. Na zasedání 30. září se řešil transfer pravomocí ze sněmu na vládu. Kabinet navrhl rozsáhlou nezávislost vlády na sněmu a politických stranách. Návrh byl ale sněmem odmítnut. Naopak se shodl na vyšší zátěži dělnictva zvýšením počtu pracovních hodin a dnů, čímž by se lépe dařilo splácet reparace.

Konec vládyEditovat

Kabinet se shodl 1. října 1923 na nutnosti schválení zmocňovacího zákona (německy: Ermächtigungsgesetz), který by dal vládě pravomoci účinně bojovat s ekonomickou krizí. Jedním z opatřeních mělo být i navýšení pracovních hodin v kritických částech průmyslové výroby. Zde ale nepanovala ve vládě shoda. Sociální demokraté pod tlakem odborů a ze stranu z posílení konkurenčních komunistů návrh odmítli. Na druhé straně lidovci volali po okamžitém schválení a zahrnutí nacionalistů z DNVP do vlády. Následující den šla vláda s návrhem na zmocňovací zákon před sněm. Poslanci z SPD hlasovali proti a kancléř Stresemann podal 3. října demisi po necelých dvou měsících vlády. Kancléř lehce obměnil svůj kabinet a 6. října 1923 vznikla jeho druhá vláda.

Seznam členů vládyEditovat

 
Kancléř Gustav Stresemann
Portfej Ministr Strana Nástup do úřadu Odchod z úřadu
říšský kancléř Gustav Stresemann   DVP 13. srpna 1923 6. října 1923
zahraničí   13. srpna 1923 6. října 1923
vicekancléř Robert Schmidt   SPD 13. srpna 1923 6. října 1923
znovuobnova   13. srpna 1923 6. října 1923
vnitro Wilhelm Sollmann   SPD 13. srpna 1923 6. října 1923
finance Rudolf Hilferding   SPD 13. srpna 1923 6. října 1923
hospodářství Hans von Raumer   DVP 13. srpna 1923 3. října 1923
práce Heinrich Brauns   Centrum 13. srpna 1923 6. října 1923
ozbrojené síly Otto Geßler   DDP 13. srpna 1923 6. října 1923
justice Gustav Radbruch   SPD 13. srpna 1923 6. října 1923
výživa a zemědělství Hans Luther   bezpartijní 13. srpna 1923 6. října 1923
okupované oblasti Johannes Fuchs
pověřen řízením
  Centrum 13. srpna 1923 6. října 1923
pošty Anton Höfle   Centrum 29. srpna 1923 6. října 1923
doprava Rudolf Oeser   DDP 13. srpna 1923 6. října 1923

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kabinett Stresemann I na německé Wikipedii.