První obléhání Vídně
První obléhání Vídně roku 1529 byl první pokus Osmanské říše dobýt Vídeň. Dobytí města mělo být ukázkou síly sultána Sulejmana a pokus o zlomení moci Habsburků v Evropě. Sultánovi se to souhrou několika okolností nepodařilo a musel se stáhnout. Sulejmanova porážka zastavila na několik let pokusy Osmanů rozšířit své území do střední Evropy.
První obléhání Vídně | |||
---|---|---|---|
konflikt: Osmansko-habsburské války | |||
![]() rytina Osmanského obležení Vídně, 1529 | |||
Trvání | 27. září – 14. říjen 1529 | ||
Místo | Vídeň, Rakousko | ||
Souřadnice | 48°12′30″ s. š., 16°22′23″ v. d. | ||
Výsledek | rozhodné vítězství Habsburků | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Předehra
editovatOd roku 1520 vládl Osmanské říši sultán Sulejman I., který zahájil rozšiřování osmanských držav. Vedl tažení jak proti svým muslimským sousedům, tak i proti křesťanským zemím na Balkáně. Roku 1522 dobyl ostrov Rhodos, odkud nechal odejít johanity. Stejného roku vytáhl proti Srbsku a dobyl Bělehrad.[1] Dobyvačné tažení pokračovalo do Uher, kde roku 1526 u Moháče drtivě porazil vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Poté dobyl zbytek Uher a vytáhl na Vídeň.
Průběh obléhání
editovatOsmanští Turci vyrazili k Vídni 10. dubna 1529. Vojákům a velbloudům nesvědčilo vlhké evropské počasí. Během jejich dlouhé cesty přes Balkán se navíc kvůli vydatným dešťům rozvodnily řeky. Turci tak ztratili množství děl a střeliva. Navíc rozbahněné cesty ztěžovaly jejich postup. Osmanské vojsko dorazilo k Vídni koncem září ve špatném stavu.
Velkovezír Ibrahim Paša poslal do města tři dobře oblečené zajatce vyjednávat o vydání města. Jako odpověď mu Mikuláš Salm poslal tři dobře oblečené muslimy.
Během obléhání se tureckým dělostřelcům nedařilo výrazně poškodit opevnění. Snahy o prokopání se do města nebo podminování městských bašt byly mařeny výpady obránců. Při jednom z nich prý byl málem zajat i sám Ibrahim Paša. Po zničení několika podminovaných tunelů uskutečnili obránci Vídně velký výpad o síle 8000 mužů a zničili mnoho tureckých tunelů, i když utrpěli těžké ztráty při ústupu zpět do města.
11. října přišel silný liják a plány na podkopání města vzaly za své. Turkům se navíc nedostávalo zásob, včetně potravin, přibývalo ztrát a zběhů. Také janičáři začali vyjadřovat nespokojenost. 12. října Ibrahim Paša svolal poradu. Bylo rozhodnuto o posledním velkém útoku a vojákům byla slíbena odměna při úspěchu. I tento útok byl karabiníky a kopiníky obránců odražen.
Náhlé neočekávané sněžení Turkům ztěžovalo ústup, při kterém ztratili mnoho vybavení a děl.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Siege of Vienna na anglické Wikipedii a Осада Вены (1529) na ruské Wikipedii.
- ↑ Encyklopedie historie světa. Praha 4: OTTOVO nakladatelství s. r. o., 2001. ISBN 80-7181-567-5. S. 496.
Literatura
editovat- Bartoloměj Paprocký z Hlohol, O válce turecké a jiné příběhy, Praha 1982
- PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu První obléhání Vídně (1529) na Wikimedia Commons
- Sulejman Nádherný a jeho výboje do Evropy (1521-1533)