Protiválečný výbor Ruska
Protiválečný výbor Ruska (rusky Антивоенный комитет России, anglicky Antiwar Committee) je organizace založená ruskými veřejnými osobnostmi, většinou exilovými, které se postavily proti ruské agresi na Ukrajině a režimu prezidenta Putina. Výbor organizuje dva projekty, a to projekt Archa, který pomáhá ruským občanům, kteří emigrovali kvůli válce do zahraničí, a projekt Úsvit, jenž organizuje humanitární pomoc pro Ukrajinu.
| Protiválečný výbor Ruska | |
|---|---|
 | |
 | |
| Vznik | 27. února 2022 |
| Klíčové osoby | Michail Chodorkovskij Garri Kasparov Sergej Gurijev Michail Kasjanov Vladimir Kara-Murza Ljubov Sobolová Jevgenij Čičvarkin |
| Oficiální web | antiwarcommittee |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V lednu 2024 byl vybor označen jako „nežádoucí organizace“ v Rusku[1].
Aktivita editovat
Protiválečný výbor vznikl 27. února 2022 jako reakce na vstup ruských vojsk na území Ukrajiny 24. února téhož roku.[2] Téhož dne také výbor vydal první prohlášení, v němž vysvětluje svůj vznik: „Jako občané Ruské federace jsme byli proti své vůli zodpovědní za porušení mezinárodního práva, vojenskou invazi a masivní ztráty na životech. Obludnost spáchaného zločinu neponechává žádný prostor pro mlčení nebo pasivní nesouhlas.“ Vyzval také ruské občany, aby se vzdali svých názorových i ideologických rozdílů a „konsolidovali se v boji proti agresivní diktatuře Vladimira Putina.“[3]
První prohlášení podepsali podnikatel Michail Chodorkovskij, novinář a historik Vladimir Kara-Murza, ekonom Sergej Gurijev, několikanásobný mistr světa v šachu Garri Kasparov, historik Jurij Pivovarov, ekonom Sergej Aleksašenko, novinář Jevgenij Kiselev, bývalý poslanec Státní Dumy Dmitrij Gudkov, podnikatelé Boris Zimin a Jevgenij Čičvarkin a spisovatel Viktor Šenderovič. Později se připojili například i aktivistka Ljubov Sobolová, bývalý premiér Michail Kasjanov nebo biolog Jevgenij Kunin.[4] 4. března vyzval výbor ruské občany k všeobecné sabotáži.[5] 24. března výbor apeloval na vlády západních zemí, aby vyhlásily bezletovou zónu nad území Ukrajiny.[6]
Projekt Archa editovat
Projekt Archa se popisuje jako humanitární projekt pro emigranty, kteří opustili Rusko v důsledku války.[7] Prostřednictvím tohoto projektu pomáhá výbor ruským emigrantům najít bydlení a zřídit bankovní účty mimo jiné formy pomoci. Je částečně koordinován s dobrovolníky v Jerevanu a Istanbulu, ale je schopen nabídnout právní pomoc i v jiných lokalitách.[8]
Projekt Úsvit editovat
Projekt Úsvit spolupracuje s hlavními evropskými dodavateli velkoobchodních dodávek potravin, léků a dalšího zboží na Ukrajinu. Nakupuje humanitární pomoc a organizujeme její dodávku do Lvova, kde ji převezmou místní nevládní organizace.[9]
Členové výboru editovat
- Michail Chodorkovskij, podnikatel, v exilu[10]
- Sergej Gurijev, ekonom, v exilu[11]
- Garri Kasparov, mistr světa v šachu a politik, v exilu[12]
- Michail Kasjanov, bývalý premiér Ruské federace (2000-2004)
- Dmitrij Gudkov, politik a bývalý poslanec Státní Dumy, v exilu[13]
- Vladimir Kara-Murza, novinář, historik a politik, zadržen ruskou policií 11. dubna 2022[14]
- Ljubov Sobolová, aktivistka a politička, v exilu[15]
- Jevgenij Čičvarkin, podnikatel, v exilu[16]
- Boris Zimin, podnikatel, v exilu[17]
- Sergej Aleksašenko, ekonom
- Jurij Pivovarov, historik
- Marat Gelman, galerista
- Konstantin Čumakov, biolog
- Jevgenij Kiseljov, novinář
- Eugene Koonin, biolog
- Julia Latynina, novinářka
- Jelena Lukjanovová, právnička
- Viktor Šenderovič, spisovatel
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anti-War Committee of Russia na anglické Wikipedii.
- ↑ СОТНИКОВ, Даниил. Антивоенный комитет РФ объявлен "нежелательной организацией". Deutsche Welle. January 22, 2024. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Проект "Ковчег": "Антивоенный комитет" запустил программу по поддержке политических беженцев из России. Девятый канал [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Заявление Антивоенного комитета о начале войны [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Антивоенный комитет России. Антивоенный комитет России [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Обращение Антивоенного комитета о всеобщем саботаже [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Statement on the introduction of a no-fly zone in Ukrainian airspace [online]. 2022-03-24 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Ark - Russian Antiwar Committee [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Антивоенный комитет России будет помогать россиянам, уехавшим из РФ из-за войны с Украиной. PolskieRadio24.pl [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Sunrise [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Analysis: Mikhail Khodorkovsky in exile. BBC News. 2013-12-22. Dostupné online [cit. 2022-04-15]. (anglicky)
- ↑ NAST, Condé. Putin And the Exile. The New Yorker [online]. 2014-04-21 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NAST, Condé. Garry Kasparov Says We Are Living in Chaos, But Remains an Incorrigible Optimist. The New Yorker [online]. 2018-12-04 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dmitry Gudkov: 'We have a choice between exile and jaiI' | DW | 13.06.2021. DW.COM [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V Rusku byl zadržen opoziční politik Kara-Murza. Důvodem může být jeho kritika války na Ukrajině. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Ally of Kremlin critic Alexei Navalny given six-month prison sentence. euronews [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLEK, Martin. Ruský miliardár otriasa vinárskou a kulinárskou scénou Londýna [online]. 2019-06-30 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Основатель фонда «Династия» Дмитрий Зимин уехал из России. РБК [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (rusky)