Protagonista

hlavní postava uměleckého díla

Protagonista (řecky prótagónistés) je původně hlavní herec v antickém řeckém divadle.[1] V prvních starořeckých hrách patrně vystupoval pouze chór a náčelník chóru. Předpokládá se, že prvního herce (protagonistu) uvedl na scénu Thespis, aby zvýšil variabilitu děje a spád.[2]

Protagonista je představitel hlavní role[1][3] (divadelní či filmový herec, tanečník v baletu, operní pěvec).

Protagonista je v literatuře, múzickém umění, filmovém umění nebo počítačových hrách hlavní postava (hrdina, klíčová postava) díla. Nemusí být nutně kladná, například Oblomov, protagonista stejnojmenného románu Ivana Alexandroviče Gončarova je postava záporná (záporný hrdina).[4] Postava, která koná v opozici vůči protagonistovi, je antagonista. (V románu Oblomov je antagonistou Andrej Štolc, aktivní úspěšný muž.)

Pojem protagonista se užívá také ve významu vedoucí osobnost, průkopník.[1][3]

Původ slovaEditovat

Řecké slovo prótagónistés je složeno z prótos, první, přední, a agónistés, bojovník, soutěžící.[5] Původně tedy znamenalo prvního nebo předního bojovníka, případně uchazeče v soutěži. Řecké divadlo se provozovalo často jako soutěž, takže prótagonistés znamenal herce hlavní (a ve starší tragédii jediné) role, který se v soutěži ucházel o cenu nebo věnec. Když pozdější tragikové rozšířili počet rolí na dvě a tři, vznikl podobný pojem druhého a třetího agónisty – deuteragonisty, tritagonisty.

PleonasmusEditovat

Spojení „hlavní protagonista“ je pleonasmus,[3] zjednodušeně výraz, který vyjadřuje víckrát totéž.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c KUDĚLKA, Viktor a HOLEŠOVSKÝ, František, ed. Malý labyrint literatury. Praha: Albatros, 1982, s. 411. KMČ.
  2. CUDDON, John Anthony, ed. The Penguin Dictionary of Literary Terms and Literary Theory. 4. vyd. London: Penguin Books, 1999. Dostupné online. ISBN 0140513639. S. 706. 
  3. a b c Protagonista. In: Internetová jazyková příručka. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, ©2008–2022. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=protagonista
  4. KUDĚLKA, Viktor a HOLEŠOVSKÝ, František, ed. Malý labyrint literatury. Praha: Albatros, 1982, s. 220. KMČ.
  5. SCHENKL, Karl. Griechisch-Deutsches Wörterbuch. 10. Abdruck ed. Wien: Carl Herold's Sohn, 1897. Hesla Prótagonistés a Agonistés.

LiteraturaEditovat

  • BLAHNÍK, Vojtěch Kristián. Světové dějiny divadla. Praha: Nakladatelské družstvo Máje, [1939]. 622 s.
  • KUDĚLKA, Viktor a HOLEŠOVSKÝ, František, ed. Malý labyrint literatury. 1. vyd. Praha: Albatros, 1982. 599 s., 16 nečísl. s. barev. obr. příloh. Klub mladých čtenářů.
  • Protagonista. In: Internetová jazyková příručka. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, ©2008–2022. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=protagonista
  • SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. Encyklopedie antiky. 2. vyd. Praha: Academia, 1974. 741 s, 16 nečísl. s. barev. obr. příloh.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Slovníkové heslo protagonista ve Wikislovníku
  • Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha, 1994, ISBN 80-200-0493-9