Otevřít hlavní menu

Prostřední Bečva

obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji

Prostřední Bečva je obec a katastrální území o rozloze 2347,17 ha[2] s rozsahem poloh přibližně 435–1200 m n. m. v krajinné oblasti Západních Beskyd,[3] v rámci administrativně správním v okrese Vsetín ve Zlínském kraji na území České republiky.[4]

Prostřední Bečva
Kostel svaté Zdislavy v dominantní poloze mimo centrum obce
Kostel svaté Zdislavy v dominantní poloze mimo centrum obce
Znak obce Prostřední BečvaVlajka obce Prostřední Bečva
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0723 544698
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rožnov pod Radhoštěm
Historická země Morava
Katastrální území Prostřední Bečva
Katastrální výměra 23,47 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 742 (2019)[1]
Nadmořská výška 470 m n. m.
PSČ 756 56
Zákl. sídelní jednotky 5
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Prostřední Bečva 272
75656 Prostřední Bečva
Starosta Ing. Radim Gálik
Oficiální web: www.prostrednibecva.cz
E-mail: obec@prostrednibecva.cz
Prostřední Bečva
Prostřední Bečva
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2018 v obci přibližně 1 700[1] obyvatel v pěti sídelních lokalitách s názvy Adámky, Bacov, Kněhyně, Prostřední Bečva, V Huti.[5] Katastrální území je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem s názvem Rožnov pod Radhoštěm.[2]

Zástavba sídelní lokality Prostřední Bečva soustředěna podél řeky Rožnovská Bečva v krajinné oblasti Rožnovské brázdy, plochou malá část na jihu se sídelní lokalitou Adámky je situována v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Sídelní lokality Kněhyně a V Huti se nachází v největší části katastrálního území, přibližně od sídelní lokality Bacov na severovýchod, v krajině Moravskoslezských Beskyd.[3]

Významná rekreační a turistická destinace,[6] nad obcí výrazný Radhošťský hřbet (geomorfologický okrsek Radhošťské hornatiny),[3] mezi vrcholy Radegast (1106 m n. m.) a Tanečnice (1084 m n. m.) horské sedlo s názvem Pustevny (kolem 1018 m n. m.). V lokalitě stavby ve stylu tzv. lidové secese (bohatý dekor objevující se také v národopisné oblasti moravského Valašska), na katastrálním území obce původně turistické útulny s názvy Libušín a Maměnka, v současnosti restaurace a hotel[7].

Objekty Libušín a Maměnka od roku 1958 památkově chráněny,[8] v roce 1995 prohlášeny národní kulturní památkou.[9] V přírodním areálu také objekty Pustevenka a Valašská zvonice, v současnosti stavby lidové architektury ve správě Valašského muzea v přírodě,[7] od 11. prosince 2018 součástí Národního muzea v přírodě.[10]

GeografieEditovat

Obec patří rozlohou 23,47 km² mezi středně velké obce, s nadmořskou výškou 470 m v centrální části zástavby podél řeky Rožnovská Bečva. Sídelní lokalita Prostřední Bečva a vpravo od řeky větší jižní část sídelní lokality Bacov leží ve východní části Rožnovské brázdy.[3]

Sídelní lokality Kněhyně a V Huti, s roztroušenou zástavbou v údolích při vodních tocích (Bacovský potok, Kněhyně) a na stráních vyvýšenin, v jihozápadní části Radhošťské hornatiny (geomorfologického podcelku Moravskoslezských Beskyd),[3] orientační směr vztažen k vrcholu Čertův mlýn (1206 m n. m.), nejvyššímu bodu katastrálního území.[6]

Mimo uvedené lokality se nachází rozptýlená osamocená stavení a usedlosti v horských údolích jihovýchodně od vrcholu Radegastu a jihozápadně od vrcholu Čertův mlýn, například Hrabičánky, Podstupně, Skalíkova Louka aj.[4]

Vlevo od řeky Rožnovská Bečva leží osamocená lokalita Adámky, v jižní části katastrálního území, situovaná ve výběžku Vsetínských vrchů (geomorfologického podcelku Hostýnsko-vsetínské hornatiny).[3]

Obec leží na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy, na katastrální území zasahuje jihozápadní částí také Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn.[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci je z listopadu roku 1676.[zdroj?]

V letech 18971899, podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868 – 1947), představitele secesní architektury, označovaného také za tzv. „básníka dřeva”, vybudovány tzv. turistické útulny s názvy Libušín (původně jídelna) a Maměnka (původně ubytovna), dne 6. srpna 1899 zpřístupněny veřejnosti. Výstavbu zadal turistický spolek s názvem Pohorská jednota Radhošť (založena v roce 1884, Frenštát pod Radhoštěm). Od roku 1995 postupně obnovované na podnět Valašského muzea v přírodě.[7]

PamětihodnostiEditovat

  • Pustevny, stavby lidové architektury Libušín a Maměnka, Libušín slavnostně otevřen 6. srpna 1899 mší svatou v kapli na Radhošti, pojmenován byl k poctě české kněžny Libuše. Interiér objektu vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů Mikoláše Alše, portréty provedl akademický malíř Karel Štapler. Stavba patří k nejcennějším dílům[zdroj?] projektovaným architektem Dušanem Jurkovičem (Libušín v noci z 2. na 3. března vyhořel, následně v rekonstrukci).
  • Kostel svaté Zdislavy
  • Památník před základní školou
  • Památník v lokalitě Kněhyně[kde?]
  • Kaplička[kde?]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b Český statistický úřad. Obec Prostřední Bečva [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie [online]. [cit. 2019-02-28]. Aplikace MapoMat. Dostupné online. 
  4. a b c Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: Prostřední Bečva, obec a katastrální území [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR: Obec Prostřední Bečva [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  6. a b Prostřední Bečva, oficiální webové stránky obce [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  7. a b c Valašské muzeum v přírodě [online]. [cit. 2019-02-28]. Webové stránky. Dostupné online. 
  8. Národní památkový ústav. Památkový katalog: areál Pustevny [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  9. Národní památkový ústav. Památkový katalog: Pustevny [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  10. Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat