Prostějov hlavní nádraží

železniční stanice

Prostějov hlavní nádraží je železniční stanice v okresním městě Prostějov, druhém největším městě Olomouckého kraje, na adrese Janáčkova 2. Druhou, méně vytíženou, stanicí ve městě je Prostějov místní nádraží.

Prostějov hlavní nádraží
Nádraží v říjnu 2022
Nádraží v říjnu 2022
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MěstoProstějov
Souřadnice
Prostějov hlavní nádraží
Prostějov hlavní nádraží
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice5435705
Tratě301, 306, 307
Nadmořská výška220 m n. m.
V provozu od1. července 1870
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické/TEST C
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)5 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstské, příměstské a meziměstské autobusy (nedaleké autobusové nádraží)
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Nová budova nádraží dokončená roku 1952

Stanice vznikla na odbočné trati od železnice z Brna na Přerov. Kolej se odděluje při nádraží v Nezamyslicích a přes Prostějov pokračuje do Olomouce. První osobní vlak přijel do Prostějova 1. července 1870, nákladní doprava zde byla zahájena přesně o měsíc později. Stavbu trati a následný provoz zajišťovala společnost Moravskoslezská severní dráha, zřízená pod společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Roku 1886 byla připojena trať do Litovle a Červenky, od roku 1889 byl zahájen provoz ve směru do Chornic (Moravská západní dráha), odkud bylo možné pokračovat až do České Třebové.

Po KFNB v roce 1908 pak obsluhovaly stanici jedna Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, Moravská západní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]

Začátkem května roku 1945 byl staniční komplex poničen boji a leteckým bombardováním a po válce bylo rozhodnuto o vybudování nové staniční budovy. Ta vyrostla ve stylu poválečného funkcionalismu na stejném místě v letech 1947-1952 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Spolu s novou budovou stanice vznikl i hotel a dva obytné domy pro železniční zaměstnance. Komplexu budov dominuje prostorná odbavovací hala, na jejím vnějším štítu po levé straně je umístěna plastika od olomouckého sochaře Vladimíra Navrátila.

Z nádraží vede celkem deset železničních vleček do různých průmyslových podniků ve městě.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat