Prostějov hlavní nádraží

železniční stanice

Prostějov hlavní nádraží je železniční stanice v okresním městě Prostějov, druhém největším městě Olomouckého kraje, na adrese Janáčkova 2. Druhou, méně vytíženou, stanicí ve městě je Prostějov místní nádraží.

Prostějov hlavní nádraží
Pohled na stanici od jihu
Pohled na stanici od jihu
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Olomoucký
Město Prostějov
Souřadnice
Prostějov hlavní nádraží
Prostějov hlavní nádraží
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 5435705
Tratě 271, 273, 301
Nadmořská výška 220 m n. m.
V provozu od 1. července 1870
Zabezpečovací zařízení elektromechanické/TEST C
Dopravních kolejí 7
Nástupišť (hran) 5 (5)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městské, příměstské a meziměstské autobusy (nedaleké autobusové nádraží)
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Nová budova nádraží dokončená roku 1952

Stanice vznikla na odbočné trati od železnice z Brna na Přerov. Kolej se odděluje při nádraží v Nezamyslicích a přes Prostějov pokračuje do Olomouce. První osobní vlak přijel do Prostějova 1. července 1870, nákladní doprava zde byla zahájena přesně o měsíc později. Stavbu trati a následný provoz zajišťovala společnost Moravskoslezská severní dráha, zřízená pod společností Severní dráha císaře Ferdinanda. Roku 1886 byla připojena trať do Litovle a Červenky, od roku 1889 byl zahájen provoz ve směru do Chornic (Moravská západní dráha), odkud bylo možné pokračovat až do České Třebové.

Po zestátnění některých soukromých společností v Rakousku-Uhersku v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Začátkem května roku 1945 byl staniční komplex poničen boji a leteckým bombardováním a po válce bylo rozhodnuto o vybudování nové staniční budovy. Ta vyrostla ve stylu poválečného funkcionalismu na stejném místě v letech 1947-1952 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Spolu s novou budovou stanice vznikl i hotel a dva obytné domy pro železniční zaměstnance. Komplexu budov dominuje prostorná odbavovací hala, na jejím vnějším štítu po levé straně je umístěna plastika od olomouckého sochaře Vladimíra Navrátila.

Z nádraží vede celkem deset železničních vleček do různých průmyslových podniků ve městě.

Externí odkazyEditovat