Proměny Prométheovy

televizní opera Otmara Máchy

Proměny Prométheovy je televizní opera (televizní hudební drama) českého skladatele Otmara Máchy na libreto Jiřího Kolaříka. Vznikla roku 1981 na zakázku Československé televize a poprvé byla vysílána 4. října 1982.[1][2]

Proměny Prométheovy
Základní informace
Žánr televizní opera
Skladatel Otmar Mácha
Libretista Jiří Kolařík
Originální jazyk čeština
Datum vzniku 1981
Premiéra 4. října 1982, Československá televize
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otmar Mácha spolupracoval s Československou televizí pravidelně a napsal hudbu k řadě pořadů, zejména k dětským pořadům a k televizním seriálům.[3] V samostatné televizní opeře se věnoval filosofickému tématu odvěkého zápasu lidstva proti temným silám, které na jedné straně brání pokroku, na druhé straně se snaží zneužít jeho výsledků.[4] Ke starověké báji o Prométheovi, který proti vůli olympských bohů ukradl oheň a přinesl jej lidem, za což byl bohy potrestán, jsou připojeny dvě historické paralely: zápas vědce Giordana Bruna s předsudky zastávanými církví a střet Alberta Einsteina s výrobci jaderných zbraní ohledně zneužití nových vědeckých poznatků proti lidstvu.[3] Scénář využívá specifické technické možnosti televize; hudba je expresivní a hutná.[5]

Televizní inscenaci trvající celkem 48 minut scenáristicky dotvořili a režírovali Adam Rezek a Jan Bonaventura, kameramanem byl Jan Osten. Trojroli Prométhea, Giordana Bruna a Alberta Einsteina zpívá basista Vilém Zítek a hraje Zdeněk Řehoř, jeho protihráče zastupujícího olympské bohy, církev a výrobce atomových zbraní zpívá rovněž basista Karel Berman a hraje Vladimír Ráž, vedle nich vystupuje Jana Štěpánková (zpívá Libuše Márová), Kühnův smíšený sbor a tanečníci různých pražských souborů na choreografii Jana Hartmanna. Hudbu nahrál Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK řízený Jiřím Bělohlávkem.[2]

Inscenace byla oceněna 2. místem v prestižní světové soutěži hudebních televizních děl v Salcburku v roce 1983 a v témže roce získala i hlavní cenu televizního festivalu Zlatá Praha.[3][2] Skladatel s ní však nebyl spokojen; podle jeho pozdějšího vyjádření režisér dílo „svévolně posunul do jiné ideové roviny“.[6]

ReferenceEditovat

  1. Mácha Otmar [online]. Praha: Musica.cz, 2011 [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  2. a b c O. Mácha: Proměny Prométheovy [online]. Praha: Česká televize [cit. 2013-12-29]. Dostupné online. 
  3. a b c VOLEK, Tomislav. Mácha Otmar. In: CHURAŇ, Milan. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Praha: Nakladatelství Libri Praha, 1998. Dostupné online. ISSN 80-85983-65-6.
  4. TROJAN, Jan. Dějiny opery. Praha a Litomyšl: Paseka, 2001. ISBN 80-7185-348-8. S. 447. 
  5. HOSTOMSKÁ, Anna. Průvodce operní tvorbou. 10. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda–Libertas, 1993. 688 s. ISBN 80-205-0344-7. S. 629. 
  6. KULIJEVIČOVÁ, Marie. Ještě něco chci (rozhovor s Otmarem Máchou) [online]. Petr Jedínák [cit. 2013-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-20. 

LiteraturaEditovat

  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 223.