Prolog o svaté Ludmile

Prolog o svaté Ludmile je staroslověnsky psaná legenda o svaté Ludmile zachovaná na Rusi. Prolog je téměř identický s latinsky psanou legendou Fuit in provincia Boemorum.[1]

Vyobrazení svaté Ludmily v ruském klášteře

Podle historika Dušana Třeštíka vznikla předloha legendy v Čechách, konkrétně v Sázavském klášteře, před rokem 1096, než byli vyhnáni z kláštera slovanští mniši.[2] Josef Pekař se domníval, že je prolog akorát výtahem z obsáhlejšího vyprávění o svaté Ludmile, z něhož později čerpal i Kristián.[3] Dušan Třeštík však podotkl, že je prolog zkráceným textem staroslověnské legendy a byl z ní pořízen výtah až na Rusi.[4] Jiný postoj k původu legendy zastával Oldřich Králík, jenž si myslel, že prolog je zpracováním částí Kristiánovy legendy a vznikl v 60. letech 11. století na Sázavě.[5]

Prolog o svaté Ludmile například uvádí, že Ludmila byla dcerou srbského knížete a dožila se 61 let, nebo že kníže Vratislav I. 33 let vládl, nikoliv žil.[6] K poslednímu údaji byly ovšem vysloveny pochybnosti.[pozn. 1]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. kupříkladu Dušanem Třeštíkem[7] či E. Bláhovou a V. Konzalem[8]


Reference editovat

  1. TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 139. [dále jen Počátky Přemyslovců]. 
  2. Počátky Přemyslovců, s. 152–153
  3. PEKAŘ, Josef. Nejstarší kronika Česká ku kritice legend o sv. Ludmile, sv. Václavu a sv.. Praha: Bursík & Kohout, 1903. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-01. S. 34. [dále jen Nejstarší kronika Česká]. 
  4. Počátky Přemyslovců, s. 153
  5. KRÁLÍK, Oldřich. Sázavské písemnictví XI. století. Praha: Nakladatelství Čsl. akademie věd, 1961. 93 s. S. 36–61. 
  6. Nejstarší kronika Česká, s. 31–34
  7. Počátky Přemyslovců, s. 453
  8. BLÁHOVÁ, Emilie; KONZAL, Václav. Staroslověnské legendy českého původu. Praha: Vyšehrad, 1976. S. 280. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat