Prokešův puč

neúspěšný pokus o vojenský puč v ČSR v roce 1949

Prokešův puč byl neúspěšný pokus o vojenský puč v ČSR v roce 1949, namířený proti komunistickému režimu s cílem obnovit demokratické poměry ve státě. Akci inicioval major ve výslužbě Květoslav Prokeš (krycí jméno Květa). Dalšími hlavními organizátory byl advokát Jaroslav Borkovec a bývalý náčelník kriminální policie JUDr.Rudolf Hrbek. Plán puče byl prozrazen a krátce před jeho plánovaným započetím byli hlavní účastníci zatčeni.

Prokešův puč
TrváníNeproběhl
Místopředevším Praha, ČSR
Výsledekpřekažení puče, zatčení a potrestání účastníků
Strany
Československo Skupina Květoslava Prokeše Československo Státní bezpečnost
Lídři
Československo Květoslav Prokeš
Československo Jaroslav Borkovec
Československo JUDr.Rudolf Hrbek
Ztráty
6 rozsudků smrti v monstrprocesu

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plán editovat

Puč byl připravován od února 1949. Akce byla naplánována na 17. května 1949, se začátkem o 03:00 hodin v Praze, kde měly být v první řadě obsazeny důležité objekty (ústřední vedení Sboru národní bezpečnosti, generální štáb armády, některá ministerstva, Československý rozhlas, letiště v Ruzyni a Kbelích). V okolí bylo záměrem obsadit důležité vojenské posádky. Podle plánu měl být následně internován prezident Klement Gottwald, rozpuštěny Lidové milice, Sbor národní bezpečnosti a komunistické organizace. Velitelem povstání měl být jmenován tehdy již zatčený generál Karel Kutlvašr. Jako dočasné opatření měla státní moc převzít armáda.[1]

Původně se počítalo se současným vypuknutím převratu na Slovensku, kde měli být jeho strůjci vojenští důstojníci a členové organizací Sokol, Orel a Junák.[1]

Odhalení Státní bezpečností editovat

Vzhledem k široké základně zainteresovaných osob (přes 100 armádních důstojníků i civilních osob) začala tyto tendence prošetřovat Státní bezpečnost (StB). Čtyři dny před plánovaným zahájením akce byl do řad konspirátorů nasazen provokatér StB a jen 20 hodin před stanovenou hodinou začala StB zúčastněné osoby zatýkat. V té době zatkli zhruba 58 osob, některé účastníky akce se podařilo zadržet až krátce před třetí hodinou ranní 17. května.[1]

Justiční dohra editovat

Květoslav Prokeš a jeho spolupracovníci byli obžalováni z přípravy protistátního ozbrojeného spiknutí a ze špionáže. V následném soudním procesu udělil 30. července 1949 Státní soud v Praze rozsudek smrti Květoslavu Prokešovi, Jaroslavu Borkovcovi, Vratislavu Jandovi, Emanuelu Čančíkovi, Vratislavu Polesnému a Josefu Charvátovi za zločin velezrady a vyzvědačství.[2] Rudolf Hrbek byl spolu s dalšími devíti obžalovanými odsouzen doživotí, další osoby na 25 let odnětí svobody, případně k nižším trestům; deset obžalovaných bylo osvobozeno.[3]

Poprava byla provedena 5. listopadu 1949 ve věznici na Pankráci v Praze.[2][1]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prokešov puč na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d MALLOTA, Petr. Květoslav Prokeš [online]. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. 
  2. a b TOMEK, Prokop. Třetí odboj v Československu - domácí : Prokešův puč [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. 
  3. Přísné tresty zdrádcům a připravovatelům protistátního spiknutí. Rudé právo. 1949-08-31, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0032-6569. (cz)