Prefa Přeštice

zaniklý výrobní závod v Přešticích

Prefa Přeštice byl výrobní závod, který produkoval především stavební výrobky z betonu. Prefa Přeštice se stala symbolem modernizace zejména panelové výstavby. V období fungování závodu Prefa Přeštice, od 50. let do 90. let 20. století, se Přeštice staly jedním z center výroby moderních prefabrikátů.

Prefa Přeštice
Základní údaje
Právní formastátní podnik
Datum zániku1998
Osudzanikla, výrobní budovy zdemolovány[1]
SídloČesko Přeštice
Adresa sídlaPřeštice, Česko
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Rozsah působenízápadní a jižní Čechy
Oblast činnostistavebnictví
Identifikátory
IČO00478644
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky editovat

Po 2. světové válce se měnil v republice i stavební průmysl. Stavební podniky byly začleněny do národního podniku Československé stavební závody a začaly se vytvářet také podniky, které se věnovaly výrobě stavebního materiálu. Modernizace stavebnictví společně s plánovaným hospodářstvím se projevila také nedaleko Plzně v Přešticích. Tehdy zde vznikla na základě plánovaného hospodářství na místě zastaralé cihelny i výrobna betonářského zboží Prefa Přeštice a to přesto, že zde nebyl k dispozici potřebný materiál. Na počátku se podnik zabýval výrobou betonových stropních překladů a betonových desek.[2]

Počátky historie editovat

V rámci plánovaného hospodářství vznikl v Přešticích obrovský, několikahektarový areál, ve kterém pracovalo asi šest set pracovníků, kteří vyráběli prefabrikáty např. pro plzeňská sídliště (Bory, Slovany, Skvrňany, a další) a později i pro další stavby.

V roce 1959 spadala Prefa Přeštice pod generální ředitelství prefabrikátů, které mělo sídlo v Bratislavě. V té době měla Prefa více než dva tisíce zaměstnanců ve dvaceti provozovnách v západočeském a jihočeském kraji, např. v Chebu, Karlových Varech, Toužimi, Zbůchu, Ražicích, nebo ve Veselí nad Lužnicí a Písku, ale také v Praze.[2][3]

Stavby a výrobky editovat

Sortiment samotné výroby se postupně rozšiřoval, vyráběly se zde schodiště a stropy a později se zde začala vyrábět železobetonová bytová jádra, která nahradila umakartová jádra, která nevyhovovala zejména z hygienických hledisek. Vyrábět se začaly i prvky pro mimořádné stavby, které se vymykaly běžné prefabrikaci, tedy nejen obvodový plášť, ale i různé speciality. Byl to např. Dům kultury v Plzni, onkologický pavilon nemocnice na Bulovce, hotel Praha v Praze nebo Kongresové centrum Praha v Praze. Výroba se zaměřila také na zemědělství pro které se vyráběly různé prvky, např. pro kravíny, bramborárny nebo silážní jámy.[2]

Vše se vyrábělo z betonových dílců formou takzvaného montovaného skeletu. Specialitou byla i betonová dlažba, chodníky nebo takzvaný terasový, tedy leštěný a broušený beton, který se používal na schodiště.

Provozovny editovat

Mimo Přeštice měla Prefa i celou řadu dalších provozů. V závodě v nedalekém Zbůchu se dělal pohledový beton a hodně výrobků se vyrábělo také ve Veselí nad Lužnicí. V sedmdesátých letech Prefa postavila výrobu pórobetonu v Chlumčanech a později provozovnu v Kaznějově a společně se zde vyráběly zdící materiály.[2]

V samotných Přešticích se mimo výrobu betonářského zboží nacházela také celopodniková doprava, učňovské středisko a dílny.

Reference editovat

  1. Demolice Prefa Přeštice [online]. APB Plzeň [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. 
  2. a b c d MILER, Roman. Prefa Přeštice. Český rozhlas Plzeň [online]. 2011-10-17 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. 
  3. ŠATRA, Petr. Výstava připomíná Prefu, kdysi největší podnik v Přešticích. Plzeňský deník. 2023-03-31. Dostupné online [cit. 2023-05-14].