Predslav je diskutabilní osobnost z dějin Velké Moravy, možný třetí syn Svatopluka I., možný vládce oblasti dnešní Bratislavy snad od roku 894 (smrt Svatopluka I.).

Predslav
Svatopluk I.jpg
Narození9. století
ÚmrtíBratislava
OtecSvatopluk I.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na základě textu Cividalského evangelia („Szentiepulc, Szeuntezizna, Predeslaus“ - Svatopluk, Sventozizna, Predslav) někteří dnešní historici (původně Daniel Rapant) usuzují, že jeho otec byl velkomoravský panovník Svatopluk I. a matka Sventozizna blízká českému přemyslovskému rodu.

Kníže Svatopluk zemřel roku 894. Na smrtelné posteli vyzýval své syny k odporu vůči Frankům a rozhodnému úsilí za zachování politické moci Velkomoravské říše. Přestože legenda o třech prutech Svatoplukových hovoří o třech jeho synech a následnících, z historických zdrojů jsou známí pouze dva. První, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno nitranské knížectví. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše.

Další prameny o Predslavovi mlčí. Nepřímo ho jen připomíná ve svém díle O spravovaní říše byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos tím, že poukazuje na nesoudržnost a nesvornost třech (ne jen dvou) synů Svatopluka I. po jeho smrti.

Podle některých historiků jde o toho Predslava, podle něhož byla svého času pojmenovaná Bratislava jako Preslava (což naznačuje poměrně nedávno objevený nápis PRESLAVVA CIV[ITAS] nalezený na bratislavských mincích z roku cca 1000 a například název Bratislavy „Preslavvaspurch“ v Altašských análech). Z toho brzy vzniklo německé Pressburg a slovenské Prešporok.

LiteraturaEditovat

  • DVOŘÁK P. Prvá kniha o Bratislave, Banská Bystrica, 2006.
  • RAPANT, D. Traja synovia Svatoplukovi. Elan 10, 10/1939-1940, s. 2–4.


Externí odkazyEditovat