Otevřít hlavní menu

Praga E-40 byl československý dvoumístný školní dvouplošník pro základní výcvik,[1] vyráběný společností Praga. Vznikl v roce 1937 na základě dohody Ministerstva veřejných prací a Ministerstva národní obrany. Nový stroj měl nahradit armádou používané stroje Praga E-39 (tovární označení BH-39), které se ukazovaly jako technologicky příliš složité a provozně neekonomické.[2]

Praga E-40
Praga E-40.1
Praga E-40.1
Určení cvičný letoun
Výrobce Praga
Šéfkonstruktér ing. Jaroslav Šlechta
První let červenec 1937
Uživatel Československé letectvo
Výroba 1937 - 1939
Vyrobeno kusů 3 prototypy
Další vývoj E-140, E-240
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Vznik a vývojEditovat

Předválečnou činnost letadlového oddělení Praga v ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s., Praha - Karlín) a nápaditost jejího hlavního konstruktéra ing. Jaroslava Šlechty dokresluje lehký cvičný dvojplošník E-40 s otevřenými nekrytými tandemovými kokpity. První ze tří vyrobených prototypů byl zalétán počátkem července 1937. Byl osazen vzduchem chlazeným čtyřválcovým invertním motorem Walter Minor 4, který poháněl stroj dvoulistou vrtulí.

Konstrukce letounu byly klasická, smíšená (dřevo, překližka, ocel, popř. plátěný potah). Hlavní experimenty se týkaly podvozkových vzpěr, kde ze zkoušek nejlépe vyšla varianta krátkých vzpěr vedoucí k přednímu nosníku spodního křídla. Vzpěry podvozku byly tvaru "V" a byly vetknuty do trupu těsně před přední hranou spodního křídla. Toto řešení přineslo i výhodu širšího rozchodu kol. Pevné ocasní plochy byly dřevěné a překryté překližkou. Trup letadla E-40 byl ocelové konstrukce. Palivové a olejové nádržky byly v trupu. Zadní podvozkové kolo bylo otočné a gumové pružiny byly uvnitř zadní části trupu.[3]

Prototypy E-40 zůstávaly však dlouho nevyužity, protože podle názoru MNO nebyla vhodná doba pro zavádění výroby nového velkosériového školního letounu. Jak ukázal pozdější vývoj, ta vhodná doba už před druhou světovou válkou nepřišla. První prototyp byl v listopadu 1937 předán do užívání MVP a byl imatrikulován jako OK-EDA.[4]

Do budoucna byla připravována verze E-140 s plochým osmiválcem Praga ER a verze E-240 s invertním motorem Walter Junior. K tomu však nikdy nedošlo.

SpecifikaceEditovat

Technické údajeEditovat

  • Typ letounu: dvouplošný cvičný letoun[2][3]
  • Posádka: 2 muži (pilot a instruktor)
  • Rozpětí: 9,00 m
  • Délka: 8,11 m
  • Výška: 2,85 m
  • Nosná plocha: 20,84 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 505 kg
  • Vzletová hmotnost: 740 kg
  • Pohonná jednotka: motor Walter Minor 4 I o výkonu 62 kW / 85 k
  • Vrtule: dvoulistá

VýkonyEditovat

  • Max. rychlost: 150 km/h
  • Cestovní rychlost: 130 km/h
  • Dostup: 3000 m
  • Stoupavost: 16 min na 2000 m, 38 min na 3000 m
  • Dolet (vytrvalost): 500 km (4,5 h)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Letecká výroba v ČKD – letadla a motory Praga [online]. Československé letectví [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. 
  2. a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 175-176, 260-261. 
  3. a b GREY, C. G. Jane's All the World's Aircraft 1938.. London: David & Charles, 1972. ISBN 0-7153-5734-4. S. 95. 
  4. Třicátá léta – zlatý věk (ukázka). Praha: Albatrosmedia Dostupné online. S. 27-40. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat