Pražský ilustrovaný zpravodaj

Pražský ilustrovaný zpravodaj (dobovým pravopisem Pražský illustrovaný zpravodaj) byl prvorepublikový a protektorátní český ilustrovaný časopis, který vycházel v letech 1920-1945.

Pražský ilustrovaný zpravodaj
společenský, nepolitický týdeník
Datum založení1920
Datum zániku1945
Jazykčeština
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Odkazy
Číslo ČNBcnb001529584
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik časopisuEditovat

Pražský ilustrovaný zpravodaj vydával od roku 1920 nakladatelský koncern Melantrich. Nakladatelství bylo ovládáno Československou stranou národně-socialistickou.[1]

První číslo Pražského ilustrovaného zpravodaje vyšlo 2. prosince 1920.[2] Jednalo se o první český časopis, který se plně orientoval na informování pomocí fotografie. Reprodukce fotografií sice přinášely české časopisy již koncem 19. století,[3] jejich role v Pražském ilustrovaném zpravodaji však byla výrazně jiná. [p 1]

Současně bývá Pražský ilustrovaný zpravodaj označován za první československý bulvární časopis.[4]

Souběžně byla vydávána moravská mutace Moravský ilustrovaný zpravodaj, která se odlišovala pouze zprávami z Moravy.

Osobnosti Pražského ilustrovaného zpravodajeEditovat

  • Jan Morávek (spisovatel, 1888–1958) v letech 1924-1940 byl šéfredaktorem Pražského ilustrovaného zpravodaje. Je známý především jako autor úspěšných románů z Posázaví (Zpáteční voda aj.); byl také šéfredaktorem časopisu Hvězda československých paní a dívek.[5]
  • Emil Vachek (spisovatel, 1889–1964), přispíval sloupky
  • Jan Vrba (spisovatel, 1889–1961), román na pokračování (Slunečná ves)
  • Franta Kocourek (rozhlasový reportér, novinář, zahynul v Birkenau, 1901–1942), sloupky
  • Hugo Boettinger (výtvarník, 1880–1934), titulní stránky pod přezdívkou Dr. Desiderius[6]
  • Karel Vaněk (novinář, spisovatel 1887–1933), známý pokračováním Osudů dobrého vojáka Švejka, přispíval drobnějšími články

Rozmach a konkurenceEditovat

Nejvýznamnější konkurent Pražského ilustrovaného zpravodaje - Pestrý týden - začal vycházet až od 2. listopadu 1926.[7] V porovnání s Pestrým týdnem - byl Pražský ilustrovaný zpravodaj orientovaný na "čtivější" druh informací; přitom shodně obsahoval významný podíl reportážních fotografií.

Nedílnou součástí byla inzertní část Malý oznamovatel a Koutek humoru. Na atraktivnosti přidávala časopisu barevná obálka. Podle Časopiseckého katalogu Rudolfa Mosse pro rok 1929 vycházel Pražský ilustrovaný zpravodaj nákladem 140 000 výtisků, Pestrý týden 100 000 kusů. K větší atraktivnosti časopisu přispívala i prodejní cena.V roce 1938 stál Pražský ilustrovaný zpravodaj při 18 stranách 80 haléřů, Pestrý týden stál (s podobným rozsahem, ale kvalitnějším tiskem) tři koruny.[8]

Další tehdejší časopisy masových vydání byly zaměřeny na ženskou klientelu (Hvězda československých paní a dívek a List paní a dívek. Zpočátku (od prosince 1925) vycházela Hvězda v nákladu přes 100 000 výtisků týdně, později až 240 000.[9] [p 2]

Zánik časopisuEditovat

Poslední číslo Pražského ilustrovaného zpravodaje vyšlo 3. května 1945. Zásluhou ředitele Melantrichu Jaroslav Šaldy se periodika vydávaná Melantrichem nepropůjčila ke kolaboraci v míře větší, než nutné.[10] Přesto nebylo vydávání Pražského ilustrovaného zpravodaje po osvobození obnoveno.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Úloha fotografií v ilustrovaných časopisech založených před I. světovou válkou byla pouze ilustrační; moderní pojetí u časopisů jako Pražský ilustrovaný zpravodaj povýšilo fotografii na významného nositele informace (viz Vilgus, s. 12.[1] Archivováno 8. 8. 2016 na Wayback Machine
  2. To zhruba odpovídá měsíčnímu nákladu dnešních nejčtenějších týdeníků. [2]

ReferenceEditovat

  1. Melantrich ve Slovníku české literatury po roce 1945
  2. Databáze NK ČR, Pražský ilustrovaný zpravodaj[3]
  3. Časopis Zlatá Praha 1895, s. 586[4]
  4. MASTNÁ, Naděžda. Revue Eva 1928 – 1932: literatura a výtvarné umění v dobové reprezentativní revue, reflexe proměn životního stylu [online]. Praha 2011: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Srovnávací uměnovědná studia. Dostupné online. 
  5. Jan Morávek ve Slovníku české literatury po roce 1945
  6. Např. titulní stránka č. 39/1932
  7. Pestrý týden 1/1926
  8. FIDRANSKÁ, Iva. Prvorepubliková reklama: případová studie časopisu Pestrý týden v roce 1929 [online]. Praha 2013: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra marketingové komunikace a public relations. Dostupné online. , s.25
  9. PENKALOVÁ, Lenka. Rubriky pro ženy v denním tisku 20. let 20. století a jejich autorky: Olga Fastrová, Marie Fantová, Milena Jesenská, Staša Jílovská a Zdena Wattersonová (Disertační práce) [online]. Praha, 2011: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Dostupné online. 
  10. ŠKRABALOVÁ, Iveta. Jaroslav Šalda. Portrét titána tisku [online]. Praha 2014: UK Praha, FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ, Orální historie - Soudobé dějiny. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • Pražský ilustrovaný zpravodaj (1920–1941) v Digitální knihovně
  • OULOVÁ, Jana. Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a LIFE [online]. Praha 2015: UK Praha, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra mediálních studií. Dostupné online. 
  • VILGUS, Petr. České ilustrované časopisy mezi roky 1918–1945 na příkladu Pražského ilustrovaného zpravodaje a Pestrého týdne (Doktorská dizertační práce) [online]. Praha 2007: Akademie múzických umění v Praze, Filmová a televizní fakulta. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 
  • Národní muzeum 2015: Média v období první republiky (Projekt Dotkni se 20. století!) [5]