Otevřít hlavní menu

Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů. Vyjadřuje se jím to, co se stalo v minulosti a už nezasahuje do přítomnosti. Jeho vytvoření a užití se ale v různých jazycích může i poměrně hodně lišit.

Préteritum v různých jazycích[1]Editovat

ČeštinaEditovat

V češtině se tímto termínem označuje dnes již jediný používaný minulý čas, tzv. složené préteritum, které bylo původně perfektem.

Ostatní minulé časy (imperfektum, aorist) z českého jazyka vymizely zcela nebo se příliš nepoužívají (antepréteritum).

PříkladEditovat

  • řekl jsem
  • řekl jsi
  • řekl
  • řekli jsme
  • řekli jste
  • řekli

NěmčinaEditovat

V němčině se tímto termínem označuje jednoduchý minulý čas, na rozdíl od minulého času složeného - perfekta. Původní funkcí německého préterita bylo označení prostého minulého děje bez jakéhokoliv zřetele k současnosti nebo vidového rozlišení, což jej předurčovalo k použití zejména jako času vyprávěcího. V současnosti se však rozdíl mezi préteritem a perfektem stírá a v hovorové němčině perfektum značně převládá.

Německé préteritum se tvoří v zásadě dvěma způsoby:

  • Silná slovesa je tvoří změnou kmenové samohlásky, případně pomocí dalších změn ve kmeni:
gehen - ich ging „šel jsem“
stehen - ich stand „stál jsem“
lesen - ich las „četl jsem“
tragen - ich trug „nesl jsem“
singen - ich sang „zpíval jsem“
  • Slabá slovesa tvoří préteritum příponou -te:
bauen - ich baute „stavěl jsem“
loben - ich lobte „chválil jsem“
reden - ich redete „hovořil jsem“

PříkladEditovat

  • ich sagte
  • du sagtest
  • er sagte
  • wir sagten
  • ihr sagtet
  • sie sagten

AngličtinaEditovat

V angličtině se préteritum obvykle nazývá „minulý čas prostý (past simple)“.

Obvykle se préteritum tvoří jen pomocí koncovky -d nebo -ed. V případě nepravidelných sloves se mění i kořen slova.

PříkladEditovat

  • I said
  • you said
  • he said
  • we said
  • you said
  • they said

FinštinaEditovat

Ve finštině se préteritum obvykle nazývá imperfektum, což bývá matoucí. Je to jednoduchý složený čas, kterým se vyjadřují děje nemající vztah k přítomnosti.

Vytvoření správných tvarů finského préterita/imperfekta je ze všech čtyř finských časů nejsložitější. Velmi se u něj projevují výjimky ze striktních pravidel aglutinačního jazyka.

PříkladEditovat

  • minä sanoin
  • sinä sanoit
  • hän sanoi
  • me sanoimme
  • te sanoitte
  • he sanoivat

LatinaEditovat

V normativní latinské mluvnici se pojem préteritum běžně neužívá. Jemu odpovídající minulé časy má latina dva: imperfektum vyjadřuje časy v minulosti probíhající delší dobu nebo opakovaně, tvoří se od slovesného kmene přítomného příponou -ba-; perfektum vyjadřuje děje proběhlé v minulosti jednorázově, tvoří se obměnou slovesného kmene přítomného různými příponami či změnami kmene a zvláštními koncovkami.

ŠpanělštinaEditovat

Ve Španělštině je Pretérito indefinido jeden z minulých časů. Tvoření je buď pravidelné nebo nepravidelné. Užívá se pro děje, které proběhly v minulosti v časově ohraničeném úseku. Mluvčí považuje tento děj za ukončený. Příklad: Gonzalo fue camionero. – Gonzalo pracoval jako řidič kamionu. (Už nepracuje)

Označení ukončených minulých dějů, které probíhají po sobě. Příklad:

  • Estudié inglés. Más tarde viajé a otros países. – Studoval jsem angličtinu. Poté jsem cestoval do jiných zemí.

PravidelnéEditovat

hablar comer vivir
hablé comí viví
hablaste comiste viviste
habló comió vivió
hablamos comimos vivimos
hablasteis comisteis vivisteis
hablaron comieron vivieron

Nepravidelné – příkladyEditovat

decir estar hacer ir querer ser
dije estuve hice fui quise fui
dijiste estuviste hiciste fuiste quisiste fuiste
dijo estuvo hizo fue quiso fue
dijimos estuvimos hicimos fuimos quisimos fuimos
dijisteis estuvisteis hicisteis fuisteis quisisteis fuisteis
dijeron estuvieron hicieron fueron quisieron fueron

ReferenceEditovat

  1. příklady jsou pouze v činném rodě