Pozornostní selekce
Pozornostní selekce (Attentional bias[1]) označuje jev, kdy je rozhodování jedince ovlivněno myšlenkami, ke kterým se v danou chvíli upírá jeho pozornost.[1] Tyto pozornostní předsudky mohou vysvětlovat fakt, že jednotlivec nevyhodnotí alternativní možnosti, neboť jeho myšlenkový proud má zcela konkrétní směr udávaný konkrétními myšlenkami. Pozornostní selekce je také spojována s klinicky rozeznatelnými symptomy, jako je deprese nebo úzkost.[2]
Při rozhodování editovat
Při rozhodování má pozornostní selekce namířená pozitivním směrem pozitivní důsledky, jako zvýšená sociální angažovanost, zvýšené prosociální chování, utlumení externalizačních poruch a klidnější emoční chování.[3] Naopak jednotlivci s klinicky relevantními příznaky, jakými jsou úzkost nebo chronická bolest[4], upřednostňují prvky ohrožení před prvky jednoznačně pozitivními.
V rámci jednoho z experimentů byly jeho účastníkům prezentovány obličeje s neutrálním, spokojeným a zlým výrazem. Obličeje byly vidět po dobu 500 a 1250 milisekund. Z výsledků vyplynulo, že lidé trpící úzkostí vykazovali pozornostní selekci ve prospěch obličeje zlého. Výsledkem je spirálový efekt. Jedinec uvidí jen negativní obličeje, to prohloubí jeho depresi a ta způsobí posílení pozornostní selekce.[5]
Na pozadí škodlivých návyků editovat
Výzkum z posledních dvou desítek let potvrzuje, že se pozornostní selekce manifestuje i v rámci závislostí a to v podobě podnětů z návykových látek.
Výzkum (pomocí Stroopova modelu) testoval vliv směšování slov souvisejících s kouřením (cigareta, kouř) se slovy s negativními konotacemi (nemoc, bolest a vina), se slovy s pozitivními konotacemi (bezpečí, radost a naděje) a se slovy s konotací neutrální (nástroj, lopata, kladivo). Výsledky ukázaly silnou korelaci mezi pomalejším reakčním časem a mírou negativního jazyka používaného při debatě o kouření. Výsledky poukazují na pozornostní zkreslení ve smyslu vlivu negativního jazyka na individuální postoj jednotlivce ke kouření.[6] Pakliže byl vyzván, aby přemýšlel o negativních důsledcích kouření, pracoval vnitřně víc se slovy s negativní konotací, kterým byl vystaven, a jako důsledek měl o poznání menší chuť na cigaretu než jedinec, který byl vystaven slovům s konotací pozitivní.[7]
Klinické využití editovat
Lidé s klinickými příznaky jakými jsou deprese nebo úzkost se zpravidla nejprve zaměřují na negativní a ohrožující informace.[8] Příčina tohoto vztahu je zatím ale nejasná. Dvě studie zkoumaly příčiny pomocí experimentálního vyvolávání diferenciálních pozornostních reakcí na emoční stimuly a zaznamenaly vliv na následnou citovou zranitelnost. Výsledky potvrzují, že způsobení pozornostně selektivní reakce má na citovou zranitelnost vliv. Existuje tedy naděje, že by kognitivně-experimentální postupy navržené kolem těchto výsledků mohly v budoucnu mít terapeutické využití.[9]
Reference editovat
- ↑ BARON, Jonathan. Thinking and Deciding. [s.l.]: Cambridge University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-139-46602-8. S. 187.
- ↑ PFABIGAN, Daniel M.; TRAN, Ulrich S. Behavioral and Physiological Bases of Attentional Biases: Paradigms, Participants, and Stimuli. [s.l.]: Frontiers Media SA, 2015. ISBN 978-2-88919-640-1. S. 5–10.
- ↑ TROLLER-RENFREE, Sonya; MCDERMOTT, Jennifer Martin; NELSON, Charles A. The effects of early foster care intervention on attention biases in previously institutionalized children in Romania. In: Developmental Science. [s.l.]: [s.n.], 2015.
- ↑ SCHOTH, Daniel E.; LIOSSI, Christina. Attentional Bias Toward Pictorial Representations of Pain in Individuals With Chronic Headache. In: The Clinical Journal of Pain. [s.l.]: [s.n.], 2010.
- ↑ BRADLEY, Brendan; MOGG, Karin; FALLA, Sara. Attentional Bias for Threatening Facial Expressions in Anxiety: Manipulation of Stimulus Duration. In: Cognition and Emotion. [s.l.]: [s.n.], 1998.
- ↑ DROBES, David J.; ELIBERO, Andrea; EVANS, David E. Attentional bias for smoking and affective stimuli: A Stroop task study. In: Psychology of Addictive Behaviors. [s.l.]: [s.n.], 2006.
- ↑ SZASZ, Paul Lucian; SZENTAGOTAI, Aurora; HOFMANN, Stefan G. Effects of emotion regulation strategies on smoking craving, attentional bias, and task persistence. In: Behaviour Research and Therapy. [s.l.]: [s.n.], 2012.
- ↑ MOGG, Karin; BRADLEY, Brendan; DIXON, Claire. Trait anxiety, defensiveness and selective processing of threat: an investigation using two measures of attentional bias. In: Personality and Individual Differences. [s.l.]: [s.n.], 2000.
- ↑ MACLEOD, Colin; RUTHERFORD, Elizabeth; CAMPBELL, Lyn. Selective attention and emotional vulnerability: Assessing the causal basis of their association through the experimental manipulation of attentional bias. In: J Abnorm Psychol. [s.l.]: [s.n.], 2002.
