Povstaň, povstaň veliké město pražské

Povstaň, povstaň veliké město pražské je jedna z husitských písní, které jsou zaznamenány v Jistebnickém kancionále[1].

Píseň vznikla patrně na Novém Městě pražském pod vlivem kázání Jana Želivského a byla adresována Starému Městu pražskému jako výzva k boji. Pochází nejspíše z doby před polovinou května 1420, kdy ještě Staré Město bylo ochotno s králem Zikmundem vyjednávat. Novoměstští, byli již odhodlaní k odporu a obraceli se touto písní v kritické chvíli ke Starému Městu (tehdy zvanému také Veliké Město pražské) a žádali je, aby se připojili k ozbrojenému boji.

Přepis písně z Jistebnického kancionálu do soudobé notace pořídil jako první český varhaník a hudební skladatel Josef Adolf Bergmann (18221901).

TextEditovat

1

Povstaň, povstaň, Veliké Město pražské,
všeckna říše věrná této země České,
rytieřské pohlavie i všeckny moci zemské


2

proti tomu králi babylonskému,
ještoť hrozí městu jerusalémskému,
pražské obci i mnohému lidu věrnému.


3

Vezmlž na pomoc krále najvyššého,
proti tvým nepřátelóm velmi silného,
ještoť nenie na všem světě nadeň větčého,


4

neb se jemu líbíš tohoto léta,
že potlačuješ marnost pyšného světa,
neb požíváš ovoce věčného života.


5

Zruš Nabuchodonosorovu sochu,
hada měděného, jenž nad boha ctiechu,
chtiec, aby neduhóv sbyli, jemu se klaněli.


6

Nerodiž se báti krále uherského,
ještot jest na mále cti i chvály jeho,
nebť bude přemožen od lidu pokorného.


7

Judith vdova Oloferna mocného
přemohlať jest pokorú života svého
a jeho mečem sťala hlavu v stanu jeho.


8

Protož sobě zvol krále šlechetného,
ještoť by byl přietel zákona božieho,
at by porazil Oloferna ukrutného


9

a porazil božieho nepřietele,
Antikrista, falešné jeho učitele,
at' nekáži viece bludóv v svatém kostele.


10

Vzdajmež bohu chválu israhelskému,
nade všecky bohy bohu velikému,
prosiec, at dá mír a pokoj lidu českému.

Amen.

ReferenceEditovat

Související článkyEditovat