Otevřít hlavní menu

Poutní areál Hora Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka

soubor barokních památek v okrese Svitavy

Poutní areál na Hoře Kalvárii v Jaroměřicích u Jevíčka je cenný soubor barokních památek z počátku 18. století, chráněný jako kulturní památka ČR a v roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou České republiky.. V současnosti je poutní areál spadající pod farnost Jaroměřice spravován řeholníky kongregace pasionistů.

Poutní areál Hora Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka
Celkový pohled na poutní areál: Kostel sv. Kříže s ambitem
Celkový pohled na poutní areál: Kostel sv. Kříže s ambitem
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Jaroměřice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie vznikuEditovat

U počátku poutního místa Kalvárine nad obcí Jaroměřice jsou postavy majitele panství Františka Michala Šubíře z Chobyně (14. prosince 1682, Jaroměřice -3. ledna 1738, Jaroměřice) a františkána Jeronýma Veita, ketrý byl původně misionářem ve Svaté zemi. Poutní areál byl budován od roku 1712, prvotním podnětem bylo přežití donátorovy manželky Johany Konstancie rozené Sakové z Bohuňovic. Jako první byl posteven kostel, vysvěcený roku 1713, další prvky poutního areálu byly budovány následně, se stavbou fary bylo započato roku 1730, roku 1742 k ní byla přistavěna loretánská kaple.

Kostel Povýšení svatého křížeEditovat

Centrem poutního areálu je Kostel Povýšení sv. Kříže (dnes farní), posvěcený 14. září 1713 olomouckým kapitulním děkanem Kolovratem. Podobně jako celý areál, byl dříve připisován architektu Santinimu, ale Mojmír Horyna přesvědčivě prokázal, že "průčelí jaroměřického kostela je zřejmě dílem epigona dobře poučeného Santiniho architekturou, jehož vlastní projev však byl nesrovnatelně jednodušší..." [1] Horyna uvažuje spíše o autorském podílu Santiniho následovníka brněnského architekta Františka Benedikta Klíčníka, který byl realizátorem některých Santiniho moravských staveb a jehož činnost je prokázána pro objekt kněžské rezidence.

Ambit s dalšími stavbamiEditovat

 
Stavby uvnitř ambitu poutního areálu na kalváriii v Jaroměřicích (zleva: vstupní brána - zezadu, Hrob Panny Marie, Betlémská kaple a Boží hrob)

Před kostelem se nachází mírně svažitý areál obestavěný přízemním ambitem, v ose areálu se nachází vstupní brána se dvěma hranolovými věžemi, uprostřed je sousoší Ecce homo. V areálu nalezneme tři hlavní stavby, které jsou spojeny s Kristovým životem ve Svaté zemi:

  • Kaple Hrobu Panny Marie
  • Kaple Betlémská a Božího hrobu: v přízemní části se nachází kopie Betlémské jeskyně, v patře kaple Božího hrobu
  • Kámen pomazání

Budova kněžské rezidence (fary) s Loretánskou kaplíEditovat

 
Loretánská kaple přistavěná k budově rezidence

Nedaleko poutního areálu se nachází budova kněžské rezidence. Základní kámen k ní byl položen 24. května 1730, v roce 1742 k ní dal František Xaver Antonín Šubíř (syn zakladatele, 1713-1753) přistavět Loretánskou kapli.

Křížová cesta z města k poutnímu areáluEditovat

 
Jaromeřice, detail obelisku křížové cesty s Jeruzalémským křížem
 
První zastavení křížové cesty u kostela, tzv. Pilátův dům

Křížová cesta je netypická svým provedením i skladbou: kvůli svému propojení s poutním areálem má pouze 11 zastavení (byla upravena i příslušná pobožnost) a jednotlivá zastavení nemají jednotnou podobu.

  • I. zastavení, tzv. "Pilátův dům" (zděná kaple, prostranství kolem kostela Všech sv. na návsi): Pilát odsuzuje Krista
  • II. zastavení, (obelisk s reliéfem, před čp 280): Ježíš přijímá kříž
  • III. zastavení (obelisk s reliéfem, cesta svahem na Kalvárii): Ježíš potkává svou Matku
  • IV. zastavení (obelisk s reliéfem, cesta svahem na Kalvárii): Ježíš poprvé klesá pod křížem, Šimon z Kyrény pomáhá nést kříž
  • V. zastavení (obelisk s reliéfem, cesta svahem na Kalvárii): ženy Jeruzalémské pláčou nad Ježíšem
  • VI. zastavení (obelisk s reliéfem, cesta svahem na Kalvárii): Veronika utírá Kristovu tvář
  • VII. zastavení (obelisk s reliéfem, Kalvárie, západně od fary): Ježíš padá podruhé pod křížem
  • VIII. zastavení (obelisk s reliéfem, u kostela na Kalvárii): Ježíš padá potřetí pod křížem
  • IX. zastavení (obraz v ambitech poutního areálu): Kristus vysvlečen a napojen žlučí
  • X. zastavení (obraz v kostele): Ježíše přibíjejí na kříž
  • XI. zastavení (obraz v kostele): Ježíš na kříži umírá.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini - Aichel, Praha 1998, s. 414.

LiteraturaEditovat

  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-26]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. Dostupné online.
  • Schuster, Michal, 300 let Kalvárie v Jaroměřicích u Jevíčka, Jaroměřice u Jevíčka : Obecní úřad Jaroměřice u Jevíčka, 2013
  • Bogar, Jan Benedikt, Hora Kalvarie v Jaroměřicích, Jaroměřice : Farní úřad, 1905
  • Pinkava, Jaroslav, Posvátná hora Kalvárie v Jaroměřicích, Jaroměřice : [s.n.], 1991
  • Štrych, Miloslav, Vítá vás poutní místo Kalvárie u Jaroměřic : cíl cest a místo modliteb tisíců poutníků v posledních třech stech letech, místo smíření, požehnání a milosti, Svitavy: Trinitas, 2013
  • Kuklíková, Ludmila, Jaroměřice u Jevíčka a Giovanni Santini-Aichel, Netištěná diplomová práce, Filozofická fakulta brněnské univerzity, Brno 1967.
  • Hejdová, Dagmar, Moravské barokní stavby G. Santiniho, strojopis disertační práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Praha 1950
  • Poche, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech 1 [A/J]. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. s. 573-575. (četné chyby a nepřesnosti)
  • Eichler, Karel, Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku, 1.1, Dědictví Cyrillo-Methodějské, Brno 1887, s. 150-179.

Externí odkazyEditovat