Wikipedie

Použití gest při osvojování jazyka

Použití gest při osvojování jazyka hraje významnou roli v komunikaci dětí před tím, než se naučí používat slova a slovní spojení. Gesta jsou formou neverbální komunikace, která zahrnuje pohyby rukou, paží či dalších částí těla. Představují propojení mezi preverbální komunikací a řečí, čímž mohou děti připravit na proces osvojování mluveného jazyka.[1][2] Gestikulování je také ukazatelem, pomocí kterého lze u dětí předpovědět počátek procesu osvojování mluveného jazyka, a zároveň tento proces usnadňuje.[3][4] Jakmile začnou děti používat slova, mohou jim gesta nadále pomáhat při tvoření slovních spojení a později při vyjadřování myšlenek – mohou tedy sloužit jako doplněk k myšlenkám vyjádřeným slovy.[4]

Dětské gesto (Barbieri da Cento: Svatá rodina, 1764)

Kromě toho, že jsou gesta součástí vývoje jazyka, zlepšují také komunikační schopnosti dítěte. Díky gestům může vyjadřovat takové myšlenky, které by se svou omezenou slovní zásobou jinak nemohlo jednoduše sdělit. Dětská gesta se dělí do několika kategorií, které odpovídají různým fázím vývoje. Součástí těchto kategorií jsou deiktická gesta a reprezentační gesta.[5]

Znaky versus gesta editovat

Gesta se od znaků liší tím, že nejsou součástí jazykového systému.[6] Například míření některou částí těla, zejména ukazováčkem, s cílem projevit zájem o určitý předmět je velmi rozšířené gesto, které se používá v mnoha kulturách.[7] Znaky jsou však otázkou konvence a tvoří součást lexika daného jazyka. Příkladem je americký znakový jazyk (ASL = American Sign Language), v němž nesou jednotlivé znaky významy odpovídající určitým slovům (dva lidé, kteří spolu komunikují americkým znakovým jazykem například vědí, že pohyb provedený sevřením pravé ruky v pěst, jejím položením na hrudník a otáčením proti směru hodinových ručiček znamená „promiň“).[8]

Deiktická gesta editovat

První gesta, jež se u dětí většinou objevují okolo 10. až 12. měsíce, jsou tzv. deiktická gesta. Známá jsou také jako ukazování – dítě natáhne ukazováček, případně může použít i jinou část těla, čímž poukáže na určitý předmět zájmu.[5] Deiktická gesta se projevují napříč kulturami a ukazují, že dítě vnímá, na co se soustředí druzí. Než začne dítě mluvit, používá ukazování z mnoha různých důvodů, například aby odpovědělo na otázku nebo aby mohlo s ostatními sdílet své zájmy a vědomosti.[9]

Nemluvňata používají tři druhy deiktických gest:

  1. Imperativní – Tato deiktická gesta se rozvíjejí jako první a děti je používají s cílem něco získat (slovy by se dala vyjádřit jako „dej mi to“).
  2. Deklarativní – Deiktická gesta, která se rozvíjejí později než imperativní, děti používají, aby nasměrovaly pozornost dospělého k určitému předmětu či události s cílem upozornit na jejich existenci (slovy by se dala vyjádřit jako „podívej se na to“). Deklarativní ukazování má expresivní charakter, dítě jím tedy může upozornit na zajímavý předmět a sdílet svůj zájem o něj s druhými. Zároveň může mít také informativní funkci – dítě jej používá, aby druhého o něčem informovalo. Deklarativní gesta se obvykle neobjevují u dětí s autismem.[10]
  3. Epistemická – I tato deiktická gesta se obvykle rozvíjejí až po imperativních, mohou se však objevit současně s deklarativními gesty. Epistemická gesta mají poznávací funkci – dítě na něco ukáže a tím dává dospělému najevo, že se chce o daném předmětu dozvědět něco nového, například jeho název (slovy by se tato gesta dala formulovat jako otázka „Co je to?“).[2]

Existence deklarativních a epistemických deiktických gest přirozeně souvisí s další důležitou součástí vývoje dítěte – rozvojem společné vizuální pozornosti, ke které dochází, když se dítě a dospělý současně soustředí na stejný předmět.[11] Společná pozornost vytvářená prostřednictvím ukazování je považována za předstupeň vývoje řeči, jelikož se skrz ni projevuje zájem dítěte o komunikaci s druhými.[5] Z četnosti ukazování lze navíc u jednoletého dítěte předvídat míru produkce řeči a u dvouletého dítěte odhadovat míru porozumění.[11]U dětí s poruchami autistického spektra můžeme z míry gestikulace pravou rukou spolehlivě předvídat, jaká bude za rok jejich produktivní slovní zásoba (ke stejným pozorováním dochází i u dětí s normálním vývojem).[12]

Jakmile začnou děti mluvit, deiktická gesta jim pomáhají utvářet slovní spojení připomínající věty. Příkladem použití takového spojení může být situace, kdy dítě řekne slovo „jíst“ a ukáže na sušenku. Na základě četnosti používání kombinací slov a gest lze předvídat přechod od jednoslovných výpovědí k dvouslovným výpovědím.[4] Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že gesta mohou významně rozšířit komunikační možnosti, které děti mají, než u nich dojde k úplnému rozvinutí řeči, a usnadnit jim počáteční fáze vývoje slovní zásoby a větné stavby.[11][13]

Reprezentační gesta editovat

Reprezentační gesta odkazují prostřednictvím pohybů rukou i celého těla či mimiky na předměty, osoby, místa či události.[14] Lze je rozdělit na ikonická a konvenční. Na rozdíl od deiktických gest slouží reprezentační gesta ke sdělování konkrétních významů.[14][15] Tento druh gest začínají dětí používat mezi 10. a 24. měsícem.[16]

Ikonická gesta editovat

Ikonická gesta jsou z vizuálního hlediska podobná činům, předmětům či rysům, které představují.[7] Jejich četnost se zvyšuje ve 26. měsíci, kdy u dítěte dochází k rozvoji dvouslovných výpovědí.[16]

Konvenční gesta editovat

Konvenční gesta jsou podmíněna kulturou, napříč kulturami se tedy mění. Mezi konvenční gesta se řadí například zakroucení hlavou pro vyjádření nesouhlasu nebo zamávání na rozloučenou.[14]

Časová osa rozvoje gest editovat

Stejně jako u většiny vývojových časových os je třeba vzít v potaz, že se každé dítě vyvíjí jiným tempem. Gesta tvoří u kojenců významnou součást prelingvistického období a připravují je rozvinutí řeči.[17] Gesta se rozvíjejí ruku v ruce s jazykem,[18] avšak tvoření gest je údajně jednodušší, a to jak pro kojence, tak i pro dospělé.[18] Tuto hypotézu potvrzuje fakt, že kojenci nejprve komunikují pomocí gest a teprve poté začínají tvořit slova.[17]

První gesta editovat

První gesta, která se u kojenců objevují, jsou deiktická gesta.[17] Ta zahrnují ukazování, jež je nejčastějším gestem ve věku 10 měsíců.[16][19]

18 měsíců editovat

V 11 měsících děti dokáží tvořit řady dvou gest, obvykle se jedná o kombinaci deiktického gesta s gestem reprezentačním.[20]Reprezentační gesta se objevují spolu s prvními slovy.[19]

12 a 18 měsíců editovat

Ve 12 měsících začínají děti tvořit řady tří gest – většinou používají deiktické gesto, po němž následuje gesto reprezentační a poté opět deiktické.[20] V 18 měsících tvoří více gest deiktických než reprezentačních.[21] Mezi prvním a druhým rokem si osvojují více slov a četnost gest se snižuje.[19]

2 roky a dále editovat

Ve 26 měsících se zvyšuje četnost ikonických gest a míra porozumění. S rostoucím věkem jsou gesta stále složitější a mezi čtvrtým a šestým rokem již děti při popisování trasy gestikulují celým tělem. Gestikulace celým tělem probíhá ve trojrozměrném prostoru a používá se v situacích, kdy mluvčí popisuje trasu, jako by po ní sám šel. Mezi pátým a šestým rokem děti popisují trasu z ptačí perspektivy, k čemuž využívají reprezentačních gest.[20]

Způsob používání gest u dětí slouží jako ukazatel jejich rozvojových a koncepčních dovedností.[22]

Augmentativní a alternativní komunikace editovat

Nejenže gesta hrají důležitou roli v přirozeném procesu vývoje mluveného jazyka, jsou také významnou součástí augmentativní a alternativní komunikace (AAK). Augmentativní a alternativní komunikace označuje metody, prostředky a teorie založené na formách komunikace, které jsou z lingvistického hlediska nestandardní a jsou využívány lidmi s poruchami řeči.[6] Pro AAK existují různé prostředky od špičkových technologických komunikačních zařízení, přes technologicky zastaralé prostředky, jako je posílání zpráv, až po netechnologické pomůcky, jako jsou obrázkové karty, ruční znakování a gesta.[6] Význam gest v kognitivním a jazykovém rozvoji, zejména jejich využití jedinci s poruchami komunikace (především uživateli AAK), začal být zkoumán teprve v posledních desetiletích.

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gestures in language acquisition na anglické Wikipedii.

  1. ↑ NAMY, Laura L.; WAXMAN, Sandra R. Words and Gestures: Infants' Interpretations of Different Forms of Symbolic Reference. Child Development. 1998-04-01, s. 295–308. ISSN 1467-8624. DOI 10.1111/j.1467-8624.1998.tb06189.x. PMID 9586206. (anglicky) 
  2. ↑ a b KOVÁCS, Ágnes Melinda; TAUZIN, Tibor; TÉGLÁS, Ernő; GERGELY, György; CSIBRA, Gergely. Pointing as Epistemic Request: 12-month-olds Point to Receive New Information. Infancy. 2014-11-01, s. 543–557. ISSN 1532-7078. DOI 10.1111/infa.12060. PMID 26568703. (anglicky) 
  3. ↑ GOODWYN, Susan W.; ACREDOLO, Linda P.; BROWN, Catherine A. Impact of Symbolic Gesturing on Early Language Development. Journal of Nonverbal Behavior. 2000-06-01, s. 81–103. ISSN 0191-5886. DOI 10.1023/A:1006653828895. (anglicky) 
  4. ↑ a b c ÖZÇALIŞKAN, Şeyda; GOLDIN-MEADOW, Susan. Gesture is at the cutting edge of early language development. Cognition. 2005-07-01, s. B101–B113. DOI 10.1016/j.cognition.2005.01.001. PMID 15996556. 
  5. ↑ a b c MCNEILL, David. Hand and Mind: What Gestures Reveal About Thought. Chicago: The University of Chicago Press., 1992. S. 295–328. 
  6. ↑ a b c Loncke, F. (2013). Augmentative and Alternative Communication: Models and applications for educators, speech-language pathologists, psychologists, caregivers, and users. San Diego, CA: Plural Publishing Inc.
  7. ↑ a b IVERSON, Jana M.; CAPIRCI, Olga; VOLTERRA, Virginia; GOLDIN-MEADOW, Susan. Learning to talk in a gesture-rich world: Early communication in Italian vs. American children. First Language. 2008-05-01, s. 164–181. ISSN 0142-7237. DOI 10.1177/0142723707087736. PMID 19763226. (anglicky) 
  8. ↑ "sorry" American Sign Language (ASL) [online]. [cit. 2016-03-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ VALLOTTON, Claire. Gesture and Multimodal Development. Redakce Colletta Jean-Marc. Amsterdam: John Benjamins Publishing Co., 2012. ISBN 9789027273925. Kapitola Support or competition? Dynamic development of the relationship between manual pointing and symbolic gestures from 6 to 18 months of age, s. 27–48. 
  10. ↑ COCHET, Helene; VAUCLAIR, Jacques. Gesture and Multimodal Development. Redakce Colletta Jean-Marc. Amsterdam: John Benjamins Publishing Co., 2012. ISBN 9789027273925. Kapitola Pointing gesture in young children: Hand preference and language development, s. 7–26. 
  11. ↑ a b c BUTTERWORTH, George. The Development of Sensory, Motor, and Cognitive Capacities in Early Infancy. Redakce Simion Francesca. United Kingdom: Psychology Press Ltd., 1998. ISBN 978-0-86377-512-3. Kapitola What is special about pointing in babies?, s. 171–190. 
  12. ↑ DIMITROVA, Nevena; MOHR, Christine; ÖZÇALIŞKAN, Şeyda; ADAMSON, Lauren B. Early Lateralization of Gestures in Autism: Right-Handed Points Predict Expressive Language. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2019-12-23, s. 1147–1158. Dostupné online. ISSN 0162-3257. DOI 10.1007/s10803-019-04347-9. PMID 31872323. (anglicky) 
  13. ↑ Morgenster, Aliyah; Caet, Stephanie; Collumbel-Leroy, Marie; Limousin, Fanny; Blondel, Marion. (2012). "From gesture to sign and from gesture to word". In Colletta, Jean-Marc; Guidetti, Michele. Gesture and Multimodal Development. Amsterdam: John Benjamins Publishing Co. pp. 49–78. ISBN 9789027273925.
  14. ↑ a b c IVERSON, Jana M.; CAPIRCI, Olga; CASELLI, M. Cristina. From communication to language in two modalities. Cognitive Development. 1994-01-01, s. 23–43. DOI 10.1016/0885-2014(94)90018-3. 
  15. ↑ IVERSON, Jana M.; CAPIRCI, Olga; LONGOBARDI, Emiddia; CRISTINA CASELLI, M. Gesturing in mother-child interactions. Cognitive Development. 1999-01-01, s. 57–75. DOI 10.1016/S0885-2014(99)80018-5. 
  16. ↑ a b c BEHNE, Tanya; CARPENTER, Malinda; TOMASELLO, Michael. Young children create iconic gestures to inform others.. Developmental Psychology. 2014, s. 2049–2060. DOI 10.1037/a0037224. PMID 24979473. 
  17. ↑ a b c DE BOT, Kees; GULLBERG, Marianne. Gestures in Language Development. Amsterdam: John Benjamins Publishing Co., 2010. ISBN 9789027222589. S. 6–11. 
  18. ↑ a b KENDON, Adam; GULLBERG, Marianne; SEYFEDDINIPUR, Mandana. From Gesture In Conversation To Visible Action As Utterance: Essays In Honor Of Adam Kendon. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 2014. ISBN 9789027212153. S. 332. 
  19. ↑ a b c STEFANINI, Silvia; BELLO, Arianna; CASELLI, Maria Cristina; IVERSON, Jana M.; VOLTERRA, Virginia. Co-speech gestures in a naming task: Developmental data. Language and Cognitive Processes. 2009-02-01, s. 168–189. ISSN 0169-0965. DOI 10.1080/01690960802187755. 
  20. ↑ a b c ISHINO, Mika; STAM, Gale. Integrating Gestures : The Interdisciplinary Nature of Gesture. Amsterdam: John Benjamins Publishing Co, 2011. ISBN 9789027228451. S. 111–112. 
  21. ↑ FASOLO, Mirco; D'ODORICO, Laura. Gesture-plus-word combinations, transitional forms, and language development. Gesture. 2012, s. 1–15. DOI 10.1075/gest.12.1.01fas. 
  22. ↑ IVERSON, Jana M.; GOLDIN-MEADOW, Susan. Gesture Paves the Way for Language Development. Psychological Science. 2005-05-01, s. 367–371. ISSN 0956-7976. DOI 10.1111/j.0956-7976.2005.01542.x. PMID 15869695. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Použití_gest_při_osvojování_jazyka&oldid=23606818“