Portál:Slezsko/Archiv článků

11. duben - 25. duben

Vladislav Slezský (kolem 1237 – 24. dubna 1270) vratislavský kníže, vyšehradský probošt a administrátor vratislavského biskupství. Byl jedním z nejmladších synů Jindřicha Pobožného a Anny České.

V padesátých letech vládl spolu se svým starším bratrem Jindřichem III., který vládl ve Vratislavsku. Jako nejmladší syn odešel na studia a byla mu určena církevní dráha. Nejpozději v roku 1256 se stal vyšehradským proboštem a papežským kaplanem. Po smrti Jindřicha III. roku 1266 se Vladislav Slezský ujal vlády ve Vratislavsku i poručnictví nad mladým synovcem Jindřichem (později Jindřich IV. Probus). Vladislav Slezský byl velmi agilním politikem. Ačkoliv byl arcibiskupem a administrátorem vratislavského biskupství po smrti Tomáše I., hájil práva knížecí svrchovanosti a dovolil, aby jeho bratři Boleslav a Konrád zadržovali biskupský desátek na svém území. Dokázal spravovat i vzdálené arcibiskupství v Salcburku. Jeho zásluhou byla roku 1267 kanonizována svatá Hedvika.

28. březen - 11. duben

Slezská nížina (dříve Oderská nížina, polsky Nizina Śląska) je nejjižnější geomorfologická oblast Středopolských nížin v Polsku a malou částí (Opavská pahorkatina) v Česku. Na severozápadě a severu na ni navazují další nížiny, na jihu odděluje dvě provincie hercynských pohoří (Českou vysočinu a Malopolské vysočiny) a dotýká se Vněkarpatských sníženin (Ostravská pánev). Nadmořská výška se pohybuje od 100 do 253 m.

Nejdůležitějšími řekami oblasti jsou Odra a její přítoky Mała Panew, Nysa Kłodzka, Ślęza, Bystrzyca, Kaczawa a Bóbr.

Nejdůležitější města jsou Wrocław, Legnica, Brzeg, Opole, Kędzierzyn-Koźle, Racibórz, Oława, Głogów a Opava.

19. březen - 28. březen

Svatá Hedvika Slezská, polsky Jadwiga Śląska (1174 Andechs – 15. září 1243 Trzebnice) byla slezská kněžna, světice a patronka.

Byla dcerou bádenského markraběte a meranského knížete Bertholda IV., který pocházel z jihoněmeckého rodu Andechsů. Jako malé dítě ji předali na výchovu benediktinkám v Kitzingenském klášteře. Dvanáctiletou ji otec z mocensko-politických důvodů provdal za vévodu Jindřicha I. Bradatého, manželství však bylo velmi šťastné. Již ve 13 letech porodila Hedvika první dítě; po porodu sedmého dostala od muže souhlas, aby s ním dále směla žít ve zdrženlivosti. V roce 1203 založila klášter v Třebnici, první ženský klášter na území Slezska.

11. březen - 19. březen

Slezský parlament nebo Slezský sejm (polsky: Sejm Śląski) bylo vedení autonomního Slezska ve druhé polské republice mezi léty 1920 až 1939. Skládal se ze 48 zástupců.

Oblast kolem Katovic v horním Slezsku byla obydlená slezskými lidmi už od Piastovské dynastie a to až do jejího vymření, poté se stala součástí Habsburské monarchie. V tuto dobu zde žili slezané a němci. Katovický region se stal součástí druhé polské republiky v roce 1918, ale už od počátku vytvoření regionu až do roku 1921 probíhala tzv.slezská povstání a region byl postupně dělen (např. Těšín se rozdělil mezi dvě země na Český Těšín a Cieszyn). V roce 1921 rozhodla většina obyvatel v referendu o setrvání Katovic v Německu, přesto byly Katovice přičleněny k Polsku s autonomním statutem a vlastní vládou.

4. březen – 11. březen

Těšínské knížectví nebo též těšínské vévodství (latinsky Ducatus Tessinensis, německy Herzogtum Teschen, polsky Księstwo Cieszyńskie) bylo slezským knížectvím, které vzniklo roku 1290 oddělením od Opolského knížectví. Těšínská knížata z rodu Piastovců se přiklonila k Českému království a těšínský kníže se stal leníkem českého krále.

V důsledku zadlužení byly některé části knížectví v průběhu 16. století prodány, takže se z nich stala samostatná panství (status minor). Po vymření těšínských Piastovců připadlo Těšínské knížectví jako odúmrť českému králi z rodu Habsburků. Habsburkové pak byli těšínskými knížaty až do roku 1918, kdy se Rakousko-Uhersko rozpadlo.

Toto historické území se však vzápětí stalo předmětem sporu mezi Československem a Polskem, který byl nakonec vyřešen roku 1920 mezinárodní arbitráží ve Spa, která rozhodla o rozdělení Těšínska mezi tyto dva státy.

24. únor – 4. březen

Slezsko (slezsky: Ślůnsk, slezskoněmecky: Schläsing, polsky: Śląsk, německy: Schlesien) je historické území, rozkládající se v současnosti převážně v Polsku a zčásti v Česku, osada Pechern a dvě exklávy severozápadně od města Bad Muskau leží i v Německu.

Podle jedné teorie je jméno Slezsko odvozené ze Silingi. Silingové byli nejspíše vandalský kmen (východo-germánský kmen), který se stěhoval na jih směrem od Baltského moře podél Labe, Odry a Visly. Nejvíce očividných zbytků po Vandalech jsou v místech které byly předělané západními Slovany (novými obyvateli) a právě tady začíná druhá teorie o vzniku názvu Slezsko. Slezsko může být i odvozeno ze západoslovanského slova ślągwa znamenající velkou vlhkost (dodnes je na horách ve Slezsku přímořské klima).