Polykarp ze Smyrny

Učedník apoštola Jana, smyrenský biskup, mučedník, světec, apoštolský otec, zemřel během pronásledování křesťanů za Marka Aurelia, autor Listu Filippanům, bývá znázorňován jako stařec, s korunou v rukou, jeho památka se slaví 23.
(přesměrováno z Polykarp)

Svatý Polykarp ze Smyrny též řecky Polykarpos (asi 6923. února 155/22. února 156 ve Smyrně, dnešní İzmir v Turecku) byl smyrnenský biskup a mučedník rané církve. Je počítán mezi apoštolské otce.

Svatý
Polykarp ze Smyrny
apoštolský Otec
biskup, mučedník a ctihodný stařec
Mozaika Sant'Apollinare Nuovo, Ravenna. Detail „Procesí sv. mučedníků“: Polykarp (autor mistr ze Sant'Apollinare, r. 526)
Mozaika Sant'Apollinare Nuovo, Ravenna. Detail „Procesí sv. mučedníků“: Polykarp
(autor mistr ze Sant'Apollinare, r. 526)
Církevřímskokatolická
Osobní údaje
Rodné jménoΠολύκαρπος Σμύρνος (starořečtina)
Datum narození69 nebo 70
Místo narozeníSmyrna
Datum úmrtí23. února 155 nebo 155
Místo úmrtíSmyrna
Příčina úmrtíupálení za živa
Povoláníteolog, kněz a spisovatel
Ovlivněnsv. Janem Evangelistou
Ovlivnilsv. Ireneje z Lyonu
Významné díloPolykarpův list Filipanům
Svatořečení
Kanonizaceod nepaměti
Svátek23. února; původně 26. ledna (tridentská mše); 8. března v koptské církvi
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev
Atributypastýřská hůl a palma, nosí na sobě pallium a v ruce drží knihu představující jeho List Filipanům
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a působení

editovat
 
sv. Polykarp

Údaje o Polykarpově životě pocházejí zejména od Irenea (buďto přímo z jeho spisu „Proti herezím“, Adversus haereses, nebo zprostředkovaně v Církevních dějinách Eusebia z Caesereje). Irenej v listu Florinovi uvádí, že jej osobně viděl a slyšel při svém pobytu v Asii. Víme, že Polykarp napsal před rokem 117 list Filipským,[1] Ignác z Antiochie Polykarpovi adresoval jeden ze svých listů[2] a zmiňuje se o něm i ve svých listech Efezanům a Magnesanům. Dochováno je také „Umučení Polykarpovo“,[3] pojednávající o Polykarpově mučednické smrti ve Smyrně, a pozdní Vita Polykarpi, obsahující ovšem nejisté životopisné údaje.

Polykarp pořídil opisy ignatiovských dopisů, k nimž přičinil výše zmíněný vlastní list Filipským. Ten se dochoval řecky jen v prvních 9 kapitolách, ostatek latinsky.[4]

Polykarp zřejmě patřil mezi učedníky Janovy (vede se diskuse, zda šlo o autora čtvrtého evangelia, tedy Jana Evangelistu či presbytera Jana, považovaného za autora např. 2. listu Janova) a setkal se i s dalšími křesťany, kteří viděli Ježíše Krista. Podle Tertulliána a Hieronyma jej tento Jan také ustanovil biskupem v Malé Asii. Polykarp se měl dožít vysokého věku, viz „Umučení Polykarpovo“ (Mart. Polyc. 9): „Osmdesát šest let sloužím (Kristu) a v ničem mi neukřivdil, jak mohu potupit svého Krále, jenž mne vykoupil?“

Polykarp navštívil Řím (rok 154), kde jednal s papežem Anicetem o datu slavení Velikonoc, neboť praxe maloasijských církevních obcí byla odlišná od praxe římské. K dohodě nedošlo, nicméně se měli rozejít v míru.

Polykarp spolu se svými bratry z Asie kladl svátek na 14. den židovského měsíce Nisanu, to jest na den prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Římský sbor naopak slavil smrt Páně v pátek a vzkříšení v neděli, která nejblíže následovala po 14. Nisanu.[5]

Zemřel jako mučedník (upálen) ve Smyrně, snad roku 155/6 (podle údaje v Umučení Polykarpa, Mart. Polyc. 21), nebo 167 (podle Eusebiovy Kroniky). Líčení jeho mučednické smrti se dochovalo v dopise smyrenské obce, adresovaném maloasijskému městu Filomélion. Dopis smyrenské obce (sepsaný zřejmě očitým svědkem nedlouho po Polykarpově smrti) je považován za jeden z prvních martyrologických textů, který se stal vzorem pro další texty tohoto žánru.

Svátek

editovat

Sv. Polykarp je uctíván katolickou i pravoslavnou církví. Svátek sv. Polykarpa se v liturgii slaví 23. února.

Reference

editovat
  1. Spisy apoštolských otců, str. 145–154.
  2. Spisy apoštolských otců, str. 138–140.
  3. Spisy apoštolských otců, str. 155–172.
  4. ŘÍČAN, Rudolf; MOLNÁR, Amedeo. Dvanáct století církevních dějin - skriptum pro studijní účely Komenského evangelické bohoslovecké fakulty. první souborné. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 501 s. S. 62. 
  5. ŘÍČAN, Rudolf; MOLNÁR, Amedeo. Dvanáct století církevních dějin - skriptum pro studijní účely Komenského evangelické bohoslovecké fakulty. první souborné. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1973. 501 s. S. 70. 

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo Polykarp. Sv. 20, str. 179
  • Spisy apoštolských otců (vyd. D. Drápal). Praha: Kalich 2004

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat