Polní maršálové nacistického Německa

Hodnost generál polní maršál (německy Generalfeldmarschall) byla nejvyšší hodnost dvou složek německého WehrmachtuHeeru (pozemní vojsko) a Luftwaffe (letectvo). U Kriegsmarine (námořnictvo) jí odpovídala hodnost velkoadmirála.

Hodnost generál polní maršál byla převzata z Německého císařství.

Dne 19. července 1940, měsíc po pádu Francie, bylo povýšeno 12 generálů do hodnosti generála polního maršála.[1]

Seznam editovat

Jméno Obrázek Životní data Datum povýšení Složka Osud
Blomberg, Werner vonWerner von Blomberg   2. září 1878

13. března 1946[2]
19360401a1. dubna 1936[2]
(ve věku 57 let)
Heer Po jmenování generálem polním maršálem pokračoval ve funkci ministra obrany. Kvůli svým opatrným názorům ohledně anšlusu Rakouska a možné válce s Československem byl nakonec po nátlaku přinucen v roce 1938 odstoupit. Za druhé světové války mu nebylo svěřeno žádné velení. Zemřel v březnu 1946 ve spojenecké věznici v Norimberku.[3][2]
Göring, HermannHermann Göring   12. ledna 1893[4]

15. října 1946[4]
1938 Luftwaffe
Bock, Fedor vonFedor von Bock   3. prosince 1880[5]

4. května 1945[5]
19400719a19. července 1940[6]
(ve věku 59 let)
Heer Po svém povýšení velel Skupině armád Střed při německé invazi do Sovětského svazu z června 1941. Nepodařilo se mu však dobýt Moskvu a kvůli zdravotním obtížím byl odvolán.[7] Poté v lednu 1942 velel Skupině armád Jih, ale v červenci téhož roku po pomalém postupu za operace Blau odvolán.[8] Zbytek války strávil v tzv. Vůdcově záloze. Byl zabit i s rodinou, když jeho automobil napadl spojenecký stíhač pět dní před koncem války.[7]
Böhm-Ermolli, Eduard vonEduard von Böhm-Ermolli   12. února 1856

9. prosince 1941
1940 Heer
Brauchitsch, Walter vonWalter von Brauchitsch   4. října 1881[9]

18. října 1948[9]
19400719a19. července 1940[1]
(ve věku 58 let)
Heer
Keitel, WilhelmWilhelm Keitel   22. září 1882[10]

16. října 1946[10]
19400719a19. července 1940[11]
(ve věku 57 let)
Heer
Kesselring, AlbertAlbert Kesselring   20. listopadu 1885[12]

16. července 1960[12]
1940 Luftwaffe
Kluge, Günther vonGünther von Kluge   30. října 1882[13]

18. srpna 1944[13]
1940 Heer
Leeb, Wilhelm vonWilhelm von Leeb   5. září 1876[14]

29. dubna 1956[14]
1940 Heer
List, WilhelmWilhelm List   14. května 1880

17. srpna 1971
1940 Heer
Milch, ErhardErhard Milch   30. března 1882

25. ledna 1972
1940 Luftwaffe
Reichenau, Walter vonWalter von Reichenau   8. října 1884[15]

17. ledna 1942[15]
1940 Heer
Rundstedt, Gerd vonGerd von Rundstedt   12. prosince 1875[16]

24. února 1953[16]
1940 Heer
Sperrle, HugoHugo Sperrle   7. února 1885[17]

2. dubna 1953[17]
1940 Luftwaffe
Witzleben, Erwin vonErwin von Witzleben   4. prosince 1881[18]

8. srpna 1944[18]
1940 Heer
Küchler, Georg vonGeorg von Küchler   30. května 1881

25. května 1968
1942 Heer
Manstein, Erich vonErich von Manstein   24. listopadu 1887[19]

11. června 1973[19]
1942 Heer
Rommel, ErwinErwin Rommel   15. listopadu 1891[20]

14. října 1944[20]
1942 Heer
Busch, ErnstErnst Busch   6. července 1885

17. července 1945
1943 Heer
Kleist, Ewald vonEwald von Kleist   8. srpna 1881[21]

13. listopadu 1954[21]
1943 Heer
Paulus, FriedrichFriedrich Paulus   23. září 1890[22]

1. února 1957[22]
1943 Heer
Richthofen, Wolfram vonWolfram von Richthofen   10. října 1885

12. července 1945
1943 Luftwaffe
Weichs, Maximilian vonMaximilian von Weichs   12. listopadu 1881

27. června 1954
1943 Heer
Model, WalterWalter Model   24. ledna 1891[23]

21. dubna 1945[23]
19440301a1. března 1944[24]
(ve věku 53 let)
Heer Model, přezdívaný „Hitlerův hasič“, byl nasazován na fronty, kde byli Němci ve svízelné situaci. V době povýšení velel Skupině armád Sever, záhy však byl převelen do čela Skupina armád Jih, k níž brzy získal velení i nad Skupinou armád Střed. V srpnu 1944 byl postaven do čela německých vojsk na západě ve Francii, kde měl čelit zdrcující spojenecké ofenzívě. O tři týdny později byl vrchního velení zbaven, velel již pouze Skupině armád B. Dokázal odrazit spojeneckou výsadkovou operaci Market Garden a velel poslední velké ofenzívě Německa na západě, avšak byl poražen a se zbytky svých armád zatlačen do Porúří. Před kapitulací volil raději sebevraždu.[25]
Greim, Robert vonRobert von Greim   22. června 1882

24. května 1945
1945 Luftwaffe
Schörner, FerdinandFerdinand Schörner   12. června 1892[26]

2. července 1973[26]
1945 Heer

Reference editovat

  1. a b MITCHAM, Samuel W. Men of Barbarossa. Commanders of the German Invasion of Russia, 1941. [s.l.]: Casemate Publishers, 2009. 256 s. Dostupné online. ISBN 978-1935149156. S. 9. (anglicky) 
  2. a b c ZABECKI, David T. World War II in Europe: An Encyclopedia. [s.l.]: Routledge, 2015. 1550 s. Dostupné online. ISBN 9781135812423. S. 234. (anglicky) 
  3. NOLAN, Cathal J. The Concise Encyclopedia of World War II. [s.l.]: ABC-CLIO, 2010. 1322 s. ISBN 978-0-313-33050-6. S. 170–171. (anglicky) 
  4. a b OREL, Josef. Největší vojevůdci 2. světové války. Frýdek-Místek: Alpress, 2010. 583 s. ISBN 978-80-7362-757-7. S. 138. 
  5. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 41.
  6. Men of Barbarossa, s. 40.
  7. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 43.
  8. The Concise Encyclopedia of World War II, s. 174.
  9. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 50.
  10. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 216.
  11. Men of Barbarossa, s. 24.
  12. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 220.
  13. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 232.
  14. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 258.
  15. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 361.
  16. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 384.
  17. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 408.
  18. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 501.
  19. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 281.
  20. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 372.
  21. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 230.
  22. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 343.
  23. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 296.
  24. Největší vojevůdci 2. světové války, s. 297.
  25. The Concise Encyclopedia of World War II, s. 734.
  26. a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 388.


Externí odkazy editovat