Otevřít hlavní menu

Polerady (okres Praha-východ)

obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji

Obec Polerady se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi dvacet kilometrů severovýchodně od centra Prahy a pět kilometrů západně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde 303[1] obyvatel.

Polerady
Polerady
Polerady
Znak obce PoleradyVlajka obce Polerady
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0209 538639
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Historická země Čechy
Katastrální území Polerady u Prahy
Katastrální výměra 3,86 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 303 (2019)[1]
Nadmořská výška 182 m n. m.
PSČ 250 63
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Polerady 57
25063 Mratín
Starosta Jiří Urban
Oficiální web: www.obecpolerady.cz
Email: obec@polerady.eu
Polerady v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Polerady
Polerady
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Pomístní jméno obce je správně Polerady, vzniklo z označení místních obyvatel, kteří byli pečlivými hospodáři, měli rádi svá pole. V 18. století se objevuje v oficiálním názvu obce jméno Polehrady, které vzniklo z lidového jazyka, jež je již doloženo v 14. století.[2]

První zprávy o obci jsou z roku 1290, kdy odkázal Bohuslav z hory ves Polerady k nadání kapitulnímu děkanství u sv. Víta v Praze. Za husitské doby byly Polerady církvi odňaty. Ve vsi byl roku 1436 svobodný dvorec, kdysi kanovníků od sv. Víta, který byl císařem Zikmundem zapsán Oldřichu z Polirad. V deskách zemských roku 1494 se lze setkat s Jindřichem z Vřesovic, jež dal učinit do nich zápis ve prospěch Jiříkovi v Poleradech.

V roce 1507 byly Polerady v držení města Nymburka, které je vlastnilo až do roku 1547, kdy je královská komora zkonfiskovala po prvním protihabsburském povstání. Spolu se Sudovým Hlavnem, Hrádkem u Brandýsa nad Labem a Přerovem nad Labem je připojila k majetku pražského purkrabství, z něhož se vyvinulo komorní panství brandýské. V Poleradech bylo tehdy osm osedlých (tj. sedláků) a krčma výsadní, kteří platili o sv. Jiří a sv. Havle po 31 kopách a 38 groších. Ve druhé polovině 16. století držel vzpomínaný svobodný dvorec Jan Polehradský z Polehradí. Tento Jan z Polehradí je vzpomínán proto, že nechal v Kostelci nad Labem uložit do tam chovaného obecního archivu majestát Ferdinanda I. Roku 1615 připomíná se Adama Ginterod z Ginterodu a na Poleradech. V Berní rule roku 1654 citují se Polehrady. Roku 1788 topograf Schaller s odkazem na druhý díl Monumenta historica Bohemiae nusquam antehac edita učeného piaristy Gelasia Dobnera cituje pověst, že ještě před vznikem Staré Boleslavi existovala Polehradská župa. I když tuto pověst bere jako historický fakt, je pro nás dokladem, že místní obyvatelé Polerad pátrali po významu lidového názvu obce Polehrady a snažili se jej vysvětlit. A zjistili že je to od slova polehávat. Vesnice lenochů co pořád polehávají. Tedy Polehrádi…. Polehrady…a nakonec po drobné změně současné Polerady.

 
Východní okraj Polerad s božími muky u křižovatky silnic do Kostelce nad Labem a do Brázdimi

Na mapě karlínského hejtmanství z roku 1906 jsou severovýchodně od obce zakresleny dnes již neexistující čtyřúhelníkové valy. Je možné, že tyto valy, dnes již rozvezené, byly pozůstatkem keltské svatyně zvané v odborné literatuře „Viereckschanzen“. Určitě se nejednalo o švédskou fortifikaci, pro kterou nejsou na levém břehu Labe žádné zprávy. Existence těchto valů byla pramenem pověsti o starobylosti osady. Ve skutečnosti místní jméno vzniklo záměnou samohlásky i v e. Což je v češtině běžný jev, doprovázený připojením souhlásky h k zvýraznění její tvrdosti.

V roce 1788 měla osada 25 obytných stavení, proti roku 1869 byla poloviční.

Život Polerad ovlivnilo cukrovarnictví. Místní dráha NeratoviceBrandýs nad LabemČelákovice (trať č. 074) stimulovala rozvoj obce. V roce 1902 byly podle úplného adresáře politického okresu karlínského v obci dvě hospody – Stanislava Vokálka a Josefa Štála, 4 obchody, 2 obuvníci a jeden řezník. Starostou byl největší sedlák Václav Záruba, který vlastnil 220 korců půdy. Obec byla bez dluhů, a protože nevybírala žádné přirážky, stačilo patrně obecní jmění na krytí všech výdajů. Mezi další sedláky patřil Norbert Srb se 160, Josef Efler se 150, Vojtěch Krátký se 150 a Jaroslav Chroust se 100 korci půdy. Pro rozvoj zemědělství hodně vykonala Rolnická záložna v Brandýse, která poskytovala sedlákům levný úvěr z bývalých kontribučenských fondů. Byla přeorganizována 14. ledna 1883 v Okresní hospodářskou záložnu. Největší rozkvět obce byl patrně mezi roky 1921 a 1930, kdy jednak přibývalo obyvatel a současně byla silná i výstavba domů.

Polerady se orientovaly vždy na zemědělskou výrobu, jako by chtěly dokumentovat obsah svého jména, že obyvatelé jsou dobří hospodáři – mají svá pole rádi.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vede silnice II/101 v  úseku Úvaly – Brandýs nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou.
  • Železnice – Obec Polerady leží na železniční trati 074 Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1899.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávku autobusové linky Praha,Letňany – Kostelec n. L.,nám. (v pracovních dnech 2 spoje) (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.), Brandýs n.L.-St.Boleslav – Hovorčovice/Odolena Voda,závod (v pracovních dnech 5 spojů), Brandýs n.L.-St.Boleslav – Mratín – Brandýs n.L.-St.Boleslav (v pracovních dnech 2 spoje, v sobotu 1 spoj) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.)
  • Železniční doprava – Železniční zastávka a nákladiště Polerady nad Labem má přepravní zatížení 18 párů osobních vlaků v pracovní dny.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. 1371 Elizabeta regina confir. Compromissum inter villanos in Polyhrad et Zaryby et oppidanos in Kostelecz de pascuis.“ (Roku 1371 Eliška Pomořanská stvrzuje mezi venkovany z Polyhrad, Záryb a obyvateli městečka Kostelce dohodu o pastvinách.)
  3. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

Externí odkazyEditovat