Polánky nad Dědinou

část obce Třebechovice pod Orebem v okrese Hradec Králové

Polánky nad Dědinou (německy Polanka an der Diedina) je vesnice, část města Třebechovice pod Orebemokrese Hradec Králové. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Třebechovic pod Orebem. Prochází zde silnice II/298. V roce 2009 zde bylo evidováno 118 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 238 obyvatel.[3]

Polánky nad Dědinou
Polánky nad Dědinou čp. 53
Polánky nad Dědinou čp. 53
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Třebechovice pod Orebem
Okres Hradec Králové
Kraj Královéhradecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 218 (2011)[1]
Katastrální území Polánky nad Dědinou (3,98 km²)
PSČ 503 46
Počet domů 92 (2011)[1]
Polánky nad Dědinou
Polánky nad Dědinou
Další údaje
Kód části obce 169439
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2017 bylo evidováno 20 registrovaných adres s celkovým počtem 178 obyvatel.

Polánky nad Dědinou jsou významnou obcí z pohledu cestovního ruchu. Nacházi se zde mnoho staveb s historickým významem.

Polánky nad Dědinou je také název katastrálního území o rozloze 3,98 km2.[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1528.[5] Ves měla původně tři části, Horní Polánka, Dolní Polánka a Mitrov. Pojmenování "polánka" se dříve používalo pro náhorní pastvinu. V převážně rovinaté krajině Polabí měly význam i mírné vyvýšeniny, podle kterých obec dostala svůj název.

ExulantiEditovat

Stejně jako z okolních obcí (Vysoký Újezd, Jeníkovice, Bolehošťská Lhota, aj.) odcházeli do exilu i nekatolíci z Polánek nad Dědinou. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno.[6] Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Ve zdejší oblasti působili kromě Antonína Koniáše také jezuité Jakub Firmus, Matěj Třebický, Adam Poustka a František Mateřovský. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Polánek prokazatelně uprchl Mikuláš Kupka *(1706) do Münsterbergu v pruském Slezsku. Tam dne 2.1. 1746 podepsal žádost o pozemek v nově zakládané české kolonii Husinec. Patří mezi zakladatele Husince, byl v jejím vedení (starší). Zemřel 12.3.1772, starý 66 let. Kazatelem sboru v Husinci a německé Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se po 2. světové válce vrátili.[7] Jsou spojeni prostřednictvím Exulant (spolek).

PamětihodnostiEditovat

  • obytná budova čp. 7 s navazujícími hosp. objekty a krytým průjezdem

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 464, 465, záznam 92-3. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 464. 
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 

Externí odkazyEditovat